Náš „nejčeštější“ skladatel Bedřich Smetana psal své studentské deníky německy

„Já, Bedřich Smetana, narozený v Litomyšli 1824 2. března v úterý v 10 hodin ráno, měl jsem otce Františka Smetanu pivovarským sládkem a moje matka byla Barbora Smetanová, rozená Lynková,“ poznamenal si 1. května roku 1840 šestnáctiletý student Bedřich na samém začátku svého deníku.

Čtěte také

Jak a čím se bavil mladý Bedřich Smetana při svém pobytu v Plzni?

Na tom by určitě nebylo nic pozoruhodného, kdyby ovšem deník nenazval Tagebuch, nepodepsal ho Smetana Friedrich a kdyby si své zápisky po celá léta nevedl v němčině.

Vlastní obsah zápisků je přitom zcela nevinný. Zaznamenává počasí i svůj ani ne roční pobyt v Praze, kde studoval na akademickém gymnáziu pod vedením Josefa Jungmanna. Tedy spíš nestudoval, protože do školy příliš nechodil. Nakonec hrdě oznámil, že z gymnázia předčasně vystupuje „zur Musik“. Na začátku dalšího školního roku ho tatínek odvezl na gymnázium do Plzně. Byla to už jeho pátá štace…

„Tančil jsem jak uštknutý tarantulí“

Smetana se ve svých denících tu a tam zmíní, že na tamním gymnáziu složil nějakou zkoušku, i tam se však spíš než studiu věnuje hudbě.

„Šestého ve středu na Tři krále jsem byl večer u Vodičkových. Zas tam byla pohromadě velká společnost a hrálo se nejenom na fortepiano, ale i různé společenské hry. Kolem deváté hodiny šel jsem domů, protože můj bytný nerad vidí, když jdu někam hrát.“

Čtěte také

848. schůzka: Záškolák Bedřich Smetana

Do deníku si zaznamenal i různé taneční zábavy. Tančil rád, a to nejen na bálech plzeňské smetánky. Dokonce i na císařském plese, přestože to školní řád přísně zakazoval.

Velká část zápisků se však týká jeho studentských lásek. Dívky v životě studenta Smetany hrály velmi důležitou roli! Tak důležitou, že zápisky o nich zašifrovával. Do slov vkládal navíc slabiky, takže z prostého zápisu, že bez své sestřenky Louisy nemůže být, vzniklo nevyslovitelné: boelzhnes Lopouxuillih nellemosiuhu býlilit...

Po ní v rychlém sledu následovaly další dívky, na jaře r. 1842 se však v Plzni setkává s Kateřinou Kolářovou, svou budoucí ženou. Tehdy jí bylo patnáct let. Postupně mezi nimi vznikl hluboký vztah ovlivněný hudbou, i Kateřina byla totiž výborná klavíristka. Dal by se ale popsat jako nahoru a dolů.

Čtěte také

Zbožňoval jej hudební svět včetně Mozarta. Čím život „božského Čecha“ Myslivečka fascinuje dodnes?

Bedřich v deníku otevřeně líčí nejen své prudké a vášnivé emoce, ale i její chlad a odmítání, kterým on zjevně velmi trpěl. O tom, že šlo o dost komplikovaný vztah, svědčí i fakt, že se Kateřina provdala za Bedřicha Smetanu až v roce 1849, po sedmileté známosti.

Řadu Smetanových deníkových zápisků sice už známe díky Zdeňku Nejedlému, který je citoval ve svém rozsáhlém smetanovském životopise, nyní však konečně kompletní deníky studenta Smetany, a to jak v německém originále, tak v českém překladu.

Navíc opatřené poznámkami, rejstříky a odbornými studiemi, které napsali editoři deníků. Na deníky z pozdějších období si ale musíme ještě počkat. Kompletní kritické vydání Smetanových písemností představuje dodnes jeden z hlavních dluhů české muzikologie.

Pro pořad Ex libris vybrala ukázky ze Smetanových deníků z doby jeho gymnaziálních studií Milena Štráfeldová.