Nákupem levné ropy bychom ušetřili půl miliardy. Nic ale nekupujeme, nemáme politickou shodu, přiznává ředitel státních hmotných rezerv Švagr
Sklady Správy státních hmotných rezerv (SSHR) by se už brzy měly začít plnit zásobami na možnou druhou vlnu epidemie koronaviru. Co vlastně v zásobách máme a proč jsme nenakoupili ropu, když je teď tak levná?
Čtěte také
Vláda plánuje vydat za zásoby zdravotnických pomůcek, které budou ve Správě státních hmotných rezerv (SSHR) 3,7 miliardy korun. „Je to naprosto dramatická změna, dramatické vyvození důsledků pandemie, a pro SSHR je to i zásadní záležitost z hlediska rozpočtu,“ říká v Interview Plus její předseda Pavel Švagr.
Ještě na začátku roku totiž bylo v rezervách pouhých 10 tisíc respirátorů, stejné množství ochranných obleků nebo brýlí. Slíbená částka by pak měla být rozdělena na poloviny s tím, že v první fázi se bude nakupovat za 1,8 miliardy Kč. „Jsou to nemalé finanční prostředky, nemalé starosti na zajištění veřejných soutěží a na skladovací prostory. Zkrátka, čeká nás spousta práce,“ dodává.
Opisuje se to od roku 2004
Ředitel Švagr připomíná i způsob, jakým se až do koronavirové pandemie vlády ke SSHR vůbec stavěly. „Požadavek na uchovávání respirátorů jako elementárních zdravotních pomůcek pochází od ministryně zdravotnictví Milady Emmerové (ČSSD) z roku 2004. Do správy byl požadavek pořízen v roce 2006 a od té doby všichni ministři její požadavek jen přepisovali. Až do současnosti, kdy se ukázalo, jak důležité je krizové plány vypracovat a na krizové situace se připravit.“
Kdo je připravený, není překvapený – stejně jako v životě. Kdo není připravený, tak je pak překvapený… a ty následky jsou mnohonásobně dražší.
Pavel Švagr
Čtěte také
Nakupovat zásoby materiálu hlavně pro zdravotníky ještě ve SSHR nezačali. „Mám jen návrh usnesení vlády, uvidíme, jaká bude finální podoba. Abychom mohli vypsat (otevřenou) zakázku, musíme nejdřív dostat specifikaci,“ vysvětluje.
Vláda totiž zatím jen debatovala o specifikaci snad až 13 položek, jako jsou respirátory FFP3, ale i FFP2 (spolu s filtry), roušky, ochranné obleky, vyšetřovací rukavice a suroviny pro výrobu dezinfekce. Další část hmotných rezerv by pak měly tvořit zásoby surovin na jejich výrobu, což ředitel hodnotí velmi pozitivně, protože se ušetří peníze za jejich výměny v případě konce životnosti. Otevřená výběrová řízení pak mají taky „svůj čas“, od vypsání až po uzavření smlouvy to totiž trvá 37–40 dní.
Proč nekoupíme levnou ropu?
SSHR je klíčovou organizací státu i pro další suroviny, jako je třeba ropa a ropné výrobky. Od začátku koronakrize se cena ropy propadla na své historické minimum. Nakupovaly i ve SSHR?
Čtěte také
„Evropská směrnice a česká legislativa říká, že by stát měl mít zásoby na 90 dní průměrné denní čisté spotřeby. My dnes máme na zhruba 84 dní. Pod tímto zákonným limitem jsme už od roku 2017. Z titulu své funkce mám povinnosti na to upozorňovat, to děláme průběžně, pravidelně. Nicméně několikrát jsem předkládal materiály do vlády, ale bohužel, na nákup ropy nebo ropných produktů nebyla nikdy politická shoda,“ odpovídá diplomaticky.
„Jsme v situaci, kdy spadla cena ropy, SSHR dlouhodobě říká, že bychom měli nakoupit ropu, především pro zpracování v rafinérii Kralupy, což je jiný typ ropy, než se zpracovává v Litvínově, pro který zásoby máme. Ale pro Kralupy nemáme v principu ani barel.“
Rafinérie v Litvínově totiž zpracovává ropu na naftu, zatímco Kralupy na benzín. Přitom vláda před lety schválila státní energetickou koncepci, ve které najdete i informace, podle kterých by se tzv. sladká ropa pro Kralupy měla dokoupit. Teď by se na tom podle Švagra i dost ušetřilo.
Peníze by byly...
„Pokud v minulosti odhadovaný nákup asi 85 tisíc tun ropy znamenal náklady kolem miliardy korun, tak když jsme v březnu, tedy v okamžiku, kdy spadla cena, vypracovali analýzu, tak bychom mohli nakoupit za zhruba polovinu,… tedy za 400–450 milionů korun. Dnes by to bylo už za 550–600 milionů, takže stále významná úspora veřejných prostředků.“
Čtěte také
SSHR ale nemůže nic kupovat sama. „Veškeré nákupy jsou napojené na státní rozpočet, a až když peníze dostaneme, můžeme nakupovat. Vedle toho máme, v souladu se zákonem, zřízený mimorozpočtový účet, do kterého se ukládají peníze z obměn a prodejů. Takže nám vláda občas nemusí další dávat. Stejně tak by to bylo i v případě ropy, na tomto mimorozpočtovém účtu peníze na nákup ropy teď máme,… ale je to na strategickém rozhodnutí vlády,“ přiznává Švagr.
Z veřejných zdrojů pak ví o podobných nákupech levné ropy do zásob státu u Spojených států nebo Číny, nakupovali ale i Němci, Slováci nebo Poláci.
Celé Interview Plus si poslechněte v audiozáznamu. Ptal se Jan Burda.
Související
-
Od cen ropy až po cestovní ruch. Kde všude ekonomika pocítí dopady epidemie koronaviru?
Lenka Kabrhelová mluví s vedoucím ekonomické redakce ČRo Tomášem Lysoňkem.
-
Petr Holub: Obavy z rozpočtu se naplnily
Vypadá to hrozně, anebo je to ještě snesitelné? Tak zní kontrolní otázka, kterou si položí každý, kdo si prohlédne údaje o státním rozpočtu za duben 2020.
-
Proč by se další zvýšení státního dluhu mělo schvalovat v nouzi? Ptá se šéfka rozpočtové rady
Vláda schválila další prohloubení schodku státního rozpočtu na letošní rok ve výši 300 miliard korun, rozhodnout ale musejí poslanci. Je to nutné?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.