Vláda se snaží přikrýt své podvody při nákupu zdravotních pomůcek. Velká nákupní žranice se zatím nekoná, tvrdí Ondráčka z Transparency International

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy David Ondráčka

Koaliční vládě ANO-ČSSD se ve středu nakonec nepodařilo protlačit sněmovnou v legislativní nouzi novelu zákona o veřejných zakázkách a návrh stáhla. Opozice ale bila na poplach, stejně jako v Interview Plus ředitel Transparency International David Ondráčka.  

„To, co se odehrálo včera (ve středu 13. 5.) ve sněmovně, je významné. Říkám tomu, že se zastavila velká vládní nákupní žranice, La Grande Bouffe. Protože ten návrh otevíral dveře pro nákupy z ruky a další věci, které by mohly být extrémně zneužitelné,“ říká Ondráčka na Plusu. 

O stejném podezření už včera v Interview Plus mluvila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Pokud by zadavatel (vláda, ministerstvo apod.) nemusel prověřovat kvalifikaci dodavatelů, tak by vlastně mohl dát zakázku komukoli. Firmě, která nemá zkušenosti, která to neumí apod., a seriózní firmy by přišly zkrátka. Stejně tak by mohli zakázku dostat neprověření majitelé,… otevíral by se prostor na velkou vládní nákupní párty,“ dodává argumenty.

Vláda (novelu) připravila velmi narychlo a skrytě. Navíc to psalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) místo ministerstva pro místní rozvoj (MMR). To vím určitě… Byly to zřejmé informace, že jde o dílnu MPO, pak se k tomu ale hlásilo MMR.
David Ondráčka

Schováno pod pláštíkem koronakrize...

Podstatnější prý ale je, že se vláda, v rámci potřebných balíčků k řešení koronakrize, snažila „otevřít stavidla k miliardovým zakázkám.“ Nepodezírá ale ředitel Transparency International vládu až příliš? Nešlo jen o nástroj, jak rychle kupovat další zdravotnické pomůcky, když nikde na trhu nejsou? 

„Pod pláštíkem koronakrize se dá schovat cokoli,“ odpovídá. „Jedna věc je, že chyběly pomůcky a nakupovaly se dost zběsile od kohokoli. Taky už víme, že se musíme na možnou druhou vlnu nemoci připravit. Už dnešní zákon o veřejných zakázkách umožňuje dělat nákupy narychlo, v rámci krizové situace. Není třeba nic zásadního měnit. Vláda to jen chtěla využít a nadužít.“ 

Ondráčka se totiž obává, že v zákoně popsaným jednacím řízením bez uveřejnění, což je jedna z forem zadávacích řízení, by se po schválení připravené novely „otevřela stavidla a stejně by se mohlo kupovat cokoli. Uměle by se vytvořila situace, aby mohly jít desítky miliard na zakázky bez ověření skutečného majitele a nemusely by probíhat ani komise,… dokonce by se nemusely vyřadit ani firmy, kde jsou majitelé pravomocně odsouzení za trestné činy.“ 

Kvazi retroaktivita

A co je prý ještě horší, že novela zákona o zadávání veřejných zakázek „byla postavena tak, že by do nějaké míry mohla pokrýt podezřelé nákupy z posledních týdnů… A to tak, že pokud to budou zakázky, které nejsou úplně uzavřené, tak by se na to (novela) mohla vztáhnout. Takže jakási kvazi retroaktivita. To je nebezpečné. V posledních týdnech to byla velká divočina. Nakupovalo se od kohokoli, peníze končily v anonymních slupkách nebo ve firmách, které to nikdy dřív nedělaly. Je obava, že by to mohlo mít i trestněprávní důsledky.“ 

Na přímou otázku, jestli si opravdu myslí, že se teď vláda snaží přikrýt podvody při nákupu zdravotních ochranných pomůcek, pak David Ondráčka odpovídá: „Ano, myslím si to. Je to poměrně zřejmé a z toho návrhu (zákona o veřejných zakázkách) to reálně plynulo. Myslím, že je to věc, která je i proto nepřijatelná. Nemůžeme si dovolit přeměnu zdravotní pandemie na pandemii korupční.“  

Celý rozhovor Veroniky Sedláčkové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související