Nádory si vyrábějí vlastní cévy

26. březen 2014

Nádory se nespoléhají jen na krevní cévy, které si „vypůjčí“ od svého hostitele. Dvě nezávislé studie ukazují, že přinejmenším mozkové nádory jsou schopné vytvořit si své vlastní cévy. To je zřejmě také důvodem, proč se jeden typ léků proti rakovině nesetkal s očekávaným úspěchem.

Dlouho se zdálo, že nádory jsou závislé na kyslíku a živinách, které jim dodávají krevní cévy hostitele. Tato závislost se stala podkladem pro vývoj protinádorového léku Avastinu, do kterého se vkládaly velké naděje. Lék, který bránil růstu nových cév, a tím měl také bránit růstu nádoru, se však stejně jako jiné inhibitory angiogeneze neosvědčil – v nejlepších případech prodloužil pacientům život o několik měsíců. Dvě nezávislé studie (jedna z Itálie a druhá ze Spojených států) teď vysvětlují, proč byl neúspěch nevyhnutelný.

V obou případech vědci pracovali se vzorky agresivního mozkového nádoru glioblastomu. A v obou případech zjistili, že krevní cévy uvnitř nádoru obsahují genetické markery, které jsou pro nádorové buňky charakteristické. Soudili, že nádor nevyužil jen cévy ve svém okolí, ale některé si vytvořil na vlastní pěst. Vědci pak podle markerů identifikovali subtyp nádorových buněk podobných kmenovým buňkám. Ten má – stejně jako kmenové buňky – schopnost vyvinout se do různých typů dospělých buněk. V tomto případě z kmenových nádorových buněk vznikl jak samotný nádor, tak jeho vlastní krevní cévy. Dokazují to experimenty na Petriho miskách, během kterých tyto buňky vytvořily krevní cévy, a pokud byly přeneseny do mozku laboratorní myši, daly vzniknout glioblastomu pocházejícímu z lidských buněk. Vědci také v jedné studii zkusili přidat k buněčné kultuře lék Avastin a zjistili, že na růst krevních cév z nádorových kmenových buněk nemá prakticky žádný vliv.

V druhé studii zase vědci selektivně zahubili vlastní cévy nádoru. Nádor se zmenšil, což potvrdilo, že je na svých vlastních cévách závislý. Tato závislost je však zřejmě velmi variabilní - u jednotlivých vzorků nádorů se podíl buněk krevních cév odvozených od nádorových buněk pohyboval mezi 20 a 90 procenty. Jestli se „samovaskularizace“ týká jen glioblastomů, zatím není jasné, i když existují náznaky, že by se mohl vyskytovat také u dalších typů nádorů.

Vysoká funkční plasticita nádoru z praktického hlediska znamená, že jeden zásah proti cévám nádoru nestačí. Nutná je kombinovaná terapie, která zasáhne cévy hostitele (jako Avastin) i kmenové nádorové buňky, ze kterých vznikají vlastní cévy nádoru.

Zdroj: Nature, Nature News

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio