DRD4 – gen nevěry?
Některé varianty genu DRD4 jsou častější u lidí, kteří tíhnou k vyšší promiskuitě a netrápí se tolik s věrností svým partnerům.
Věrnost a nevěra bývají často vysvětlovány jako výsledky působení evolučních mechanismů. Naše chování však má i významnou dědičnou složku. S určitými dispozicemi se už rodíme.
Tým vedený Justinem Garciou z newyorské Binghamton University prověřil roli genu DRD4 v sexuálních vztazích. Volba nebyla náhodná. Gen DRD4 kóduje bílkovinu, která je důležitá pro zprostředkování účinku přenašeče nervových vzruchů dopaminu. Lidé mají tento gen v mnoha různých variantách. Úsek čítající celkem 48 písmen genetického kódu se může v genu různých lidí opakovat dvakrát až jedenáctkrát.
Pokud je úsek pomnožen více než sedmkrát, lapá bílkovina molekuly dopaminu méně ochotně a v centrech mozku zodpovědných za uspokojení se této vazebné bílkoviny vyskytuje méně. Lidé s těmito variantami genu DRD4 mají větší sklon k vyhledávání nových podnětů a vzrušení. V průměru například častěji mění zaměstnání a bydliště. Garciu a jeho kolegy zajímalo, zda se tato „nestálost“ promítne i do partnerských vztahů.
Vědci celkem vyzpovídali 181 mladých lidí a zároveň jim provedli analýzu genu DRD4. Ukázalo se, že mezi nositeli „toulavých“ variant s více než sedmi opakováními vnitřního úseku genu DRD4 byla nevěra o 50 % častější než u nositelů kratších variant genu. Nositelé delší varianty genu byli i promiskuitnější. Měli mnohem častěji „známost na jednu noc“.
Rozhodně to neznamená, že nositelé delší varianty genu jsou odsouzeni k promiskuitě a nevěře a nemohou se jim bránit. A naopak. Nositelé kratší varianty genu DRD4 nejsou vůči pokušení k nevěře a promiskuitě imunní. Nositelé všech variant genu DRD4 jsou v tomto ohledu zcela „svéprávní“ a mají své chování pod kontrolou. Někteří jsou však k pokušení o něco náchylnější a jiní naopak odolnější.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.