Nacistická ghetta? To téma je stále přítomné, přestože ho odsouváme do pozadí, uvažuje polský dokumentarista Dakowicz

11. únor 2025

„Je podivuhodné – možná, že je to pro nás i znamení – jak se dějiny střední Evropy míchají,“ uvažuje polský básník, překladatel a dokumentarista Przemysław Dakowicz, autor dokumentu Sestry Franze Kafky v ghettu Litzmannstadt.

Čtěte také

„Historie střední Evropy má v sobě totiž náhlá překvapení, třeba i to, že se něco takového vůbec mohlo stát. Najednou, v obyčejném městě jako je Lodž, se ocitli Němci i Židé z několika států. Protože tam byly odvezeny nejen sestry Franze Kafky, ale dalších asi pět tisíc českých židů, postupně pak další z Německa, Lucemburska, Rakouska. Na jednou místě tak byla celá střední Evropa. Když pak na konci války přijeli Rusové, zůstali nám tady na dalších zhruba 45 let,“ uvažuje autor dokumentu s tím, že dohromady prošlo ghettem necelých 200 tisíc lidí. 

Przemysław Dakowicz se tak pustl do vyprávění obtížného tématu. „Je to otázka, která je v našem životě stále přítomná – přestože ji téměř všichni odsouváme do pozadí,“ myslí si.

„Svědčí o tom i to, jak to bývalé ghetto v Lodži vlastně dnes vypadá – a to téměř tak, jakoby 2. světová válka skončila teprve včera. Jsou tam staré, zchátralé budovy, staré činžáky apod. Vždy, když tam zajdu, mám pocit, že ti zemřelí ještě žijí. Anebo to mám naopak, kdy mne přepadne pocit, že mrtvý jsem já a všichni další v ulicích také. Je to nesmírně zajímavý pocit, který vlastně ani neumím pořádně vysvětlit,“ dodává Dakowicz.

Przemek Dakowicz

Przemysław Dakowicz

Vyrůstal v městě Nowy Sącz. V roce 2002 vystudoval Filologickou fakultu Lodžské univerzity, obor polonistika, poté učil na vysokých školách v Lodži a ve Varšavě (Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského).

Doktorát z dějin polské literatury 19. a 20. století obhájil na Filologické fakultě Lodžské univerzity v roce 2008. Je odborným asistentem na Ústavu polonistiky Lodžské univerzity v Lodži. Spolupracuje s časopisem Topos.

V čem se liší vztah Čechů a Poláků k historii? A budeme si 80 let od konce 2.  světové války připomínat odlišně? Odpovědi nabízí audiozáznam pořadu Hovory Petra Viziny.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související