Nacistická ghetta? To téma je stále přítomné, přestože ho odsouváme do pozadí, uvažuje polský dokumentarista Dakowicz
„Je podivuhodné – možná, že je to pro nás i znamení – jak se dějiny střední Evropy míchají,“ uvažuje polský básník, překladatel a dokumentarista Przemysław Dakowicz, autor dokumentu Sestry Franze Kafky v ghettu Litzmannstadt.
Čtěte také
„Historie střední Evropy má v sobě totiž náhlá překvapení, třeba i to, že se něco takového vůbec mohlo stát. Najednou, v obyčejném městě jako je Lodž, se ocitli Němci i Židé z několika států. Protože tam byly odvezeny nejen sestry Franze Kafky, ale dalších asi pět tisíc českých židů, postupně pak další z Německa, Lucemburska, Rakouska. Na jednou místě tak byla celá střední Evropa. Když pak na konci války přijeli Rusové, zůstali nám tady na dalších zhruba 45 let,“ uvažuje autor dokumentu s tím, že dohromady prošlo ghettem necelých 200 tisíc lidí.
Przemysław Dakowicz se tak pustl do vyprávění obtížného tématu. „Je to otázka, která je v našem životě stále přítomná – přestože ji téměř všichni odsouváme do pozadí,“ myslí si.
„Svědčí o tom i to, jak to bývalé ghetto v Lodži vlastně dnes vypadá – a to téměř tak, jakoby 2. světová válka skončila teprve včera. Jsou tam staré, zchátralé budovy, staré činžáky apod. Vždy, když tam zajdu, mám pocit, že ti zemřelí ještě žijí. Anebo to mám naopak, kdy mne přepadne pocit, že mrtvý jsem já a všichni další v ulicích také. Je to nesmírně zajímavý pocit, který vlastně ani neumím pořádně vysvětlit,“ dodává Dakowicz.
Przemysław Dakowicz
Vyrůstal v městě Nowy Sącz. V roce 2002 vystudoval Filologickou fakultu Lodžské univerzity, obor polonistika, poté učil na vysokých školách v Lodži a ve Varšavě (Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského).
Doktorát z dějin polské literatury 19. a 20. století obhájil na Filologické fakultě Lodžské univerzity v roce 2008. Je odborným asistentem na Ústavu polonistiky Lodžské univerzity v Lodži. Spolupracuje s časopisem Topos.
V čem se liší vztah Čechů a Poláků k historii? A budeme si 80 let od konce 2. světové války připomínat odlišně? Odpovědi nabízí audiozáznam pořadu Hovory Petra Viziny.
Související
-
Ghetto v Terezíně vzniklo před 80 lety, Evropská komise vs. antisemitismus a jak uvařit gefilte fiš
80 let od založení terezínského ghetta. Evropská komise vytáhla proti antisemitismu. A jak na gefilte fiš?
-
Kráčeli po vytyčené cestě jako poslušné děti. Před 76 lety navštívil Terezín Červený kříž
Dne 23. června 1944 přijeli do terezínského ghetta zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže.
-
Popsat pochod smrti je nemožné. Příběh lékaře a vědce Ervína Adama, který přežil holocaust
Letos 21. března zemřel v Houstonu lékař, epidemiolog a vědec, profesor Ervín Adam. Bylo mu 101 let, jak se lze dočíst v různých životopisných heslech a článcích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
