Nacismus, fašismus a komunismus jsou ideologie podobné, ne identické

Čtěte také

Nakolik ovlivnila dějiny skutečnost, že Hitler nikdy nepodlehl atentátu?

Velmi důležité je srovnání nacistické cesty k moci s nástupem bolševiků v Rusku v roce 1917 a fašistů v Itálii v roce 1922. V čem se tyto události shodovaly a v čem naopak lišily?

Připomeňme, že jedno konkrétní datum (tj. v případě Německa 30. ledna 1933) nestojí osamoceně, ale musí být vnímáno v kontextu událostí předchozích i těsně následujících.

Porážka v první světové válce, poválečná hyperinflace i velká hospodářská krize patří k hlavním příčinám nástupu nacismu.

Důležité je i selhání tehdejších demokratických politických stran a konkrétních politiků. Formování nacistického režimu pak probíhalo po celý rok 1933 a úspěšně završeno až v roce následujícím.

Čtěte také

Přehlídka fašistických milicí, takzvaný Pochod na Řím, proběhla před 100 lety. V té době se Benito Mussolini inspiroval názory své milenky Margherity Sarfatti, která stvořila jeho působivý image

Cesty Ruska a Itálie se té německé v lecčems podobaly, ale každá měla svá nesporná specifika. Ostatně nacismus, fašismus a komunismus jsou ideologie (a režimy) sice hodně podobné, ale rozhodně ne identické.

Velmi důležité je pak srovnání se současnou velmi turbulentní dobou. Může k něčemu podobnému dojít dnes? Je demokracie opravdu ohrožena a pokud ano, tak kým a jak tomuto ohrožení čelit?

V pořadu zazní ukázky z odborné i memoárové literatury a dobové publicistiky a nahrávky (včetně hudebních) z archivu Českého rozhlasu. Hovoří historik a filozof Petr Hlaváček, historik a sociolog Zdeněk Nešpor a právní historik Radim Selternreich.