Na Krym se Ukrajinci letos už nedostanou, Rusům navíc pomůže KLDR, odhaduje reportér Novák
Ukrajinská protiofenziva trvá už čtvrt roku, kvůli silné ruské obraně ale postupuje pomalejí, než se předpokládalo. V noci na středu ukrajinské střely a námořní drony zasáhly přístav Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymu a poškodily dvě vojenské lodě. „Nedávno se na poloostrově vylodil ukrajinský výsadek, jsou schopni zasahovat mosty a nyní se ukázalo, že i lodě. Vzkaz okupačním úřadům je jasný: začínáme utahovat šrouby,“ uvádí novinář Martin Novák.
Útoky v týlu nepřítele cílí na sklady zbraní a kasárna, což oslabuje ruské pozice na frontě. Přes Krymský most totiž Rusové přepravují vojáky, potraviny nebo munici. Novák současně dodává, že protiofenziva postupuje pomalu, protože se Rusové stihli připravit.
Čtěte také
„Český ženista Přemysl Šedý mi říkal, že nakladli miny každé tři kroky, zatímco běžně se kladou každých šest,“ popisuje s tím, že zatímco Rusové připravovali obranu, Ukrajinci museli čekat na dodávky západních zbraní a techniky.
Dodnes přitom nemají takovou převahu v lidech a materiálu, jakou by podle vojenských příruček měl útočník mít, nemluvě o převaze ve vzduchu.
Další vývoj je podle Nováka obtížné předpovídat, Ukrajinci ale už pronikli přes první ruskou obrannou linii, která byla nejhustěji zaminovaná, takže další postup by mohl být rychlejší. Zároveň ale Rusové do oblasti posílají posily a s podzimem se blíží období dešťů a bahna.
„Nejsem vojenský expert, ale předpovídám, že Ukrajina do začátku zimy získá nějaké území na jižní frontě, ale rozhodně se letos nedostane na Krym,“ soudí redaktor serveru Aktuálně.cz.
Napnutá k prasknutí?
Ukrajinské vedení se prý snaží udržovat optimismus, a přestože mezi běžnými lidmi je cítit vyčerpání, podle Nováka jsou ovšem zatvrzelí a nechtějí Rusům ustupovat i za cenu obrovských obětí. Nebojí se ale také kritizovat vlastní velení.
Čtěte také
„Důvod, proč je postup tak pomalý a opatrný, je i v tom, že Ukrajina si nemůže dovolit ztratit příliš mnoho lidí a techniky. Nejde jen o mrtvé – lidí, kteří přišli o nohu nebo ruku, jsou dnes už desítky tisíc. A ztráty, o kterých Ukrajinci neradi mluví, jsou také obrovské,“ konstatuje Novák.
Naproti tomu Rusové na ztráty nehledí: „Hodnota lidského života toho kluka na frontě je nulová. Když padne, bude po něm brečet jeho máma někde na Sibiři, ale jinak je to každému jedno. V tom je Rusko tak odlišné od Evropy, že ani odlišnější být nemůže,“ dodává.
I některá neoficiální ruská média ovšem varují, že obrana je napnutá k prasknutí. Podle Nováka ruský zbrojní průmysl nestíhá, což je i důvod, proč ruský prezident schází se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, po němž chce hlavně dělostřelecké granáty.
„KLDR je velmi chudá země, ale na zbrojní průmysl prostředky mají. Munici vyvážejí do afrických zemí, Barmy, Íránu... Pokud je ve velkém začnou kupovat Rusové, kteří mohou nabídnout levnou ropu, obilí nebo tvrdou měnu, tak je to pro obě strany dobré spojenectví. A bohužel pro Ukrajinu špatné,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Nesuďte Ukrajince podle jedinců, my tak Čechy také nikdy soudit nebudeme, vyzval ukrajinský ministr
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil Česko za nejlepšího spojence Ukrajiny. Každý stát v Evropě si podle něj uvědomuje, že Rusko nesmí válku vyhrát.
-
Ukrajinský novinář: Vysíláme z krytů. Prvních padesát dní pro nás bylo nejtěžších
Je ukrajinským televizním a rozhlasovým moderátorem. Dmytro Chorkin popsal, jak pracují novináři na Ukrajině během války a jak se přizpůsobili situaci.
-
365 dní vzdoru. Proti bolesti a traumatu se bráníme humorem, vysvětluje ukrajinský filozof
Jaké to je žít rok ve válce? Přijel se na to podívat i americký prezident. O symbolech, naštvání, smíchu, strachu i o ukrajinské odvaze mluví filozof Volodymyr Jermolenko.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.