Na drahých potravinách vydělává především stát. To by nevadilo, kdyby hospodařil lépe, říká zástupce obchodníků

„Ano, měli bychom se srovnat cenově s Polskem, aby lidé nemuseli jezdit za levnými nákupy do zahraničí,“ upřesňuje Březina, který je také předseda skupiny COOP provozující síť prodejen potravin.

Čtěte také

Matesová: Vysoké ceny energií a potravin narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv

Místopředseda sněmovního zemědělského výboru a bývalý ministr zemědělství Bendl navíc předpokládá, že kdyby se zcela odstranilo DPH na potraviny, někteří obchodníci by jen zvýšili své marže. „Musíme tedy hledat jiné řešení.“

„Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba některé úrovně DPH sjednotit, například u piva máme asi devět úrovní zdanění, jinou na točené, jinou na alkoholické atd. Proto vláda připravuje zjednodušení daňových úrovní a asi na jaře s nějakým návrhem přijde,“ říká politik.

Problém vidím v tom, že zahraniční řetězce tu mají až 80 procent podílu na trhu a pro ostatní je docela těžké fungovat.
Pavel Březina

Předseda sjednocení daně na potraviny podporuje. „Ale s tím, že by se snížení DPH nepromítlo do cen u obchodníků úplně nesouhlasím. V rámci retailu je mnohem větší konkurence, než je třeba v potravinářství nebo zemědělství. Takže pokud by to někdo promítl, byli by to především obchodníci, kde je tlak největší.“

Pavel Březina|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

„Problém vidím v tom, že zahraniční řetězce tu mají až 80 procent podílu na trhu a pro ostatní je docela těžké fungovat. Například ziskovost COOPu je dlouhodobě pod dvěma procenty, takže to není o možnosti výrazně si snižovat marže a ceny. Pokud se podíváme na zisky zemědělců a potravinářů, tak tam je to úplně jiné,“ tvrdí Březina.

Stát má sice vyšší příjmy, ale roste zároveň tlak na provoz státu, důchody, zdravotnictví a sociální oblast a ty také musíme řešit.
Petr Bendl

To, který článek celého řetězce má jaké zisky, bude vláda prý schopná analyzovat na začátku července. „Jestli je zisk od zemědělce přes zpracovatele až po prodejce 30 miliard před zdaněním a v loňském roce to bylo 20, tak to asi někde bude. K 30. 6. všichni zveřejní účetní závěrky a tak zjistíme, kdo na situaci vydělal a kdo ne,“ doufá poslanec.

Petr Bendl|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Tak jednoduché to nebude, předjímá Březina. „V roce 2022 nejen u potravinářských podniků s vysokými náklady na energie záleželo na tom, jestli měly fixované ceny energií, nebo ne. Spousta zemědělců i potravinářů přiznává, že měli předem nakoupené krmné směsi a fixované ceny energie, takže pak i vyšší zisky. To ale skončilo.“

„Je složitý úkol vlády vyřešit, jak na jedné straně pomoci lidem z krize, na druhé straně mít vyrovnaný rozpočet a zároveň nehýbat s daněmi. Ale věřím, že to vláda zvládne. Bude hledat zjednodušení daní, ale také aby tyto změny byly daňově neutrální,“ ujišťuje Bendl.

Čtěte také

Vyšší DPH státní rozpočet nezachrání. Extrémně daníme spotřebu a práci, zdaňme raději víc zisky a kapitál, doporučuje ekonom Fassmann

Je také třeba spočítat, kolik vyšší ceny potravin přinesly státu. „Stále řešíme, jestli vydělali zemědělci, potravináři, nebo obchodníci, ale DPH je 15 procent a když výrobek zdražil, tak jestli na tom někdo vydělal, tak to byl především stát. Mně by to nevadilo, kdyby stát hospodařil s jiným výsledkem, než hospodaří,“ konstatuje Pavel Březina.

„Souhlasím, že kdyby stát měl vyrovnaný rozpočet, tak debata nebude tak supervážná. Stát má sice vyšší příjmy, ale roste zároveň tlak na provoz státu, důchody, zdravotnictví a sociální oblast a ty také musíme řešit. Proto bude muset najít něco mezi,“ shrnuje těžký úkol, který čeká vládu Petr Bendl (ODS).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.