„Myšlenkami jsme stále v lágru,“ říká pamětník holocaustu. Přenáší se stres i na potomky?
Vědci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) ověřují, zda se hrůzy holocaustu mohou vepsat do biologické výbavy potomků. Jako první vědecký tým na světě se zaměřují i na vnuky a vnučky přeživších.
„Lidé v Terezíně umírali na infekční nemoci, žili v nedůstojných podmínkách. To se promítne do psychiky lidí, ať už pozitivně, nebo negativně,“ ohlíží se na vlastní zkušenost někdejší předseda Židovské obce Brno Pavel Fried. I on se stal jedním z respondentů výzkumu.
Čtěte také
Přenesení prožitého stresu na generace přeživších zkoumají vědci z CEITECu Masarykovy univerzity. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor popisuje, že reakce může odpovídat zvýšené citlivosti i rčení o tom, že co člověka nezabije, to ho posílí. Po této reakci pátrá i v biologické výbavě prapotomků.
Nejhorší byla hrůza z transportů. Všichni odjeli a nikdy se neukázali. Řeklo se, že jedou na východ, ale z toho východu se nikdo nevracel. Nikdy odtud nepřišly radostné zprávy. Ti lidé sublimovali, mizeli. A proto největší strach, který tam byl, byl strach z transportu.
Pavel Fried
„U tří generací lidí sledujeme pomocí dotazníků hladinu stresu, případně projev opačný, tedy takzvaný posttraumatický růst. Pořizujeme snímky mozku za pomoci magnetické rezonance a hledáme případné změny na epigenetické úrovni, tedy na úrovni modifikace genetického materiálu. Ve spolupráci s Mendelovým centrem CÉITECu se snažíme objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je epigenetický, anebo naopak sociální přenos,“ popisuje profesor, kterému pomáhají kolegové z oboru psychologie, antropologie i fyziologie.
V myšlenkách jsme stále tam
„My jsme se nikdy úplně nevrátili. Myšlenkami v podvědomí jsme stále v tom lágru. To nejde vymazat,“ upozorňuje Pavel Fried. Výsledky výzkumu můžou pomoci lidem, kteří zažijí podobně intenzivní stres jako on.
Reprízu pořadu Zaostřeno si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Zuckerberg otočil. Facebook nakonec zakáže obsah, který popírá holokaust, píše The New York Times
Nová pravidla sociální sítě Facebook už nastínil generální ředitel Mark Zuckerberg, píše The New York Times.
-
Holokaust musíme připomínat pořád, vyzývá publicista Baroch, autor knihy Mengeleho dvojče A-782
Publicista Pavel Baroch vydal knihu o posledním žijícím dvojčeti v Česku, které přežilo Osvětim. „Myslím, že připomínat to musíme pořád,“ říká.
-
Dokument Hidden Child. V době holokaustu zahynulo víc než 1,5 milionu židovských dětí
Přežili ti, které rodiče svěřili cizím lidem nebo církevním institucím. Dokument natočila Lenka Svobodová. Mistr zvuku Roman Špála, režie pořadu Yvona Žertová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
