Mumifikované maso z egyptských hrobek

19. listopad 2013

Tým britských a egyptských vědců prozkoumal mumifikované maso, které mělo sloužit jako potrava zemřelých Egypťanů z vyšších vrstev. Jedné porci se podle nich dostalo lepší mumifikace než některým lidem.

V hrobkách egyptských příslušníků vyšších vrstev se našly věci, které měly zemřelým zpříjemnit pobyt na onom světě: šperky, ošacení, nábytek, votivní předměty a samozřejmě jídlo včetně mumifikovaného masa. Jeho zkáze zabránilo vysušení pomocí soli a natronu. Stopy těchto látek byly objeveny při zkoumání některých nálezů. Poté bylo maso obaleno látkovými bandážemi a umístěno do dřevěné schránky. Bylo to ale všechno, nebo se ke konzervování používaly také organické látky, které známe z lidských i zvířecích mumií? Odpověď nyní získali vědci, kteří zkoumali chemické složení vzorků bandáží ze čtyř různých kusů mumifikovaného masa.

Logo

Výsledky se velmi lišily. Bandáže z mumifikovaného telecího obsahovaly směs sloučenin získaných ze zvířecího tuku, ale žádný vosk nebo pryskyřici. Podobné látky ze zvířecího tuku se našly i v případě mumifikované kozí kýty, ale ne u mumifikované kachny, která byla pouze vysušena. Nejzajímavějším vzorkem byly bandáže, které obalovaly hovězí žebírka. Pocházejí z hrobky rodičů královny Teje (manželka Amenhotepa III.) a byly mumifikovány v letech 1386 až 1349 před naším letopočtem. V nich vědci objevili směs tuků a olejů, včelí vosk a dokonce pryskyřici stromů rodu Pistacia, která byla ve starověkém Egyptě luxusním dováženým zbožím. Hovězím žebírkům z hrobky Amenhotepových vyženěných příbuzných se tak dostalo sofistikovanějšího ošetření než mnohým soudobým lidským mumiím.

Zdroj: PNAS

autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.