Mouchy chutnají nohama

1. březen 2016

Octomilky poznají vhodný zdroj potravy, když na něj stoupnou. Nohama vnímají sladkou chuť a ta řídí jejich další chování.

Chuť savců včetně člověka sídlí na jazyku. Jiní živočichové však mají chuťové receptory i na jiných částech těla. Orgány pro vnímání chuti hmyzu se nacházejí nejen v ústním ústrojí, ale také na nohou, křídlech a samičky mají chuťovými receptory vybavené také kladélko, kterým kladou vajíčka.

Proč potřebuje hmyz tak rozsáhlou chuťovou výbavu, není úplně jasné.
Nový náhled do světa chutí hmyzu nabízí studie japonských a německých vědců zveřejněná ve vědeckém časopise Nature Communications.

Tým vedený Hiromuem Tanimotem z Tohoku University studoval u mušky octomilky neurony, které odvádějí z končetiny nervové vzruchy vznikající v chuťových receptorech pro sladké. Vědci využili moderní techniky genového inženýrství, které dovolují v těle octomilky cíleným zásahem do dědičné informace zablokovat vybranou skupinu neuronů.

Čtěte také

Tanimoto a jeho spolupracovníci tímto způsobem vyřadili z činnosti právě neurony přenášející z nohy dále do těla podněty vzniklé při kontaktu nohy s cukrem.

Hladové mušky se do nabízené potravy obsahující cukr neprodleně pustí. Pokud však měly octomilky zablokované v nohou nervy reagující na podráždění chuťových receptorů pro sladké, nabízené potravy si nevšímaly, i když po ní doslova šlapaly.

V dalších experimentech se ukázalo, že nervy odvádějí z nohy informaci o chuťovém podnětu na dvě místa. Jedna skupina neuronů předává signál do nervových uzlin v hlavě, které slouží hmyzu jako mozek. Druhá skupina neuronů předává vzruchy do nervových uzlin v zádové části. Ty plní u hmyzu podobné úkoly jako mícha obratlovců.

Octomilka obecná

Cílené zablokování jedné či druhé skupiny neuronů prokázalo se, že mají na starosti řízení dvou odlišných aktivit. Pokud vzruchy vzniklé po kontaktu nohy s cukrem dojdou do „míchy“, muška přestane pobíhat a zastaví se. To je důležité k tomu, aby hmyz zdroj vhodné potravy „nepřeběhl“. Vzruchy, které doputovaly z nohy do „mozku“, spouštějí příjem potravy. Muška se začne krmit.

Výzkum toho, co hmyzu chutná a voní, a co ho odpuzuje, má velký praktický význam. Jeho výsledky lze použít pro výběr vhodných návnad nebo naopak repelentů k boji s nejrůznějšími škůdci. Například jedna ze základních komponent repelentů DEET čili diethyltoluamid komárům silně páchne a proto se mu tito krvežízniví trapiči vyhýbají.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio