Moderní piráti v Africe
Když se řekne pirát, my, bývalí čtenáři dobrodružných románů, si obvykle představíme muže s dřevěnou nohou, papouškem na rameni a páskou přes oko. O něco mladší lidé si snad ještě vybaví Johny Deppa, který se zahnutou šavlí v ruce hraje sympatického bukanýra v úspěšné americké sérii filmů. Dnešní piráti ovšem používají rychlé čluny, satelitní navigaci a dokonce i řízené střely.
O jejich existenci by se asi svět nedozvěděl, kdyby se skupině takových moderních pirátů nepodařil u somálského pobřeží nečekaný úlovek, totiž ukrajinská loď Fajna s nákladem 33 ruský tanků ještě sovětské výroby. Za to, že loď s tímto drahocenným nákladem propustí, požadují výpalné ve výši 30ti milionů dolarů.
Případ lodi Fajna je ovšem jen vrcholkem ledovce. V oblasti adenského průplavu, kde se incident odehrál, bylo za uplynulý rok uneseno na 30 lodí, rybářských, nákladních i dopravních. Posádkám se obvykle nic vážného nestane, obvykle vše skončí tím, že majitel lodi zaplatí po kratším či delším váhání slušný obnos. Většinou se prý zatím jednalo o částky mezi půl milionem a dvěma miliony dolarů. Piráti za rok 2007 inkasovali podle odhadů londýnského Chatham House až 30 milionů, podle OSN dokonce 100 milionů dolarů.
Znovuobjevené řemeslo se začalo vyplácet, a tak počet únosů lodí v této oblasti raketově rostl. Za letošní rok už piráti u somálských břehů unesli více než 60 lodí. V zajetí je momentálně asi patnáct lodí se stovkami mužů na palubě. Pirátské metody jsou často velmi nečisté, pokud se nerozhodnou pro přímý útok, pak se vydávají za trosečníky nebo rybáře, kterým na širém moři došla voda. Nikdo by přece takovým lidem neodepřel pomoc, ovšem až do chvíle,, kdy vytáhnu kalašnikovy.
Nárůst pirátství na severovýchodě Afriky začal být vzhoedem ke svému rozsahu významným mezinárodním problémem. Vždyť právě tudy proudí podstatná část přeprav zboží z východní Asie do Evropy, ročně je to asi 20 tisíc lodí, které musejí kvůli rostoucímu riziku platit čím dál vyšší poplatky nervózním pojišťovnám. Mnohé společnosti začaly raději objíždět celou Afriku kolem mysu Dobré naděje, aby se vyhnuly nebezpečí, což ale plavbu značně prodlužuje a prodražuje.
Největší starost dělá tato situace Filipínám, protože právě tato země je zřejmě největším dodavatelem námořníků. V každém okamžiku je na moři asi 250 tisíc Filipínců. Znepokojeny jsou i západní země, v oblasti patrolují Američané, kteří tu vedou námořní patrolu ostatních národností, k vyslání své lodi se chystají i Rusové, malajské lodi už jsou na místě. Znepokojeni jsou i Evropané, na Francouzi navrženou bezpečnostní operaci v oblasti kývlo osm evropských států. Právě holubičí Franci e patří k největším zastáncům použití tvrdé síly. Letos v létě rada bezpečnosti ostatně schválila rezoluci, která některým státům povoluje proti pirátům vojensky zasáhnout.
Své odhodlání francouzské komando předvedlo už v dubnu, když byla unesena luxusní jachta a na její palubě 30 lidí. Odstřelovač z vrtulníků zasáhl motor unesené lodi a vyřadil ho z provozu. Šest dalších mužů se pak bleskurychle spustilo z jiného vrtulníku na palubu a posádku osvobodilo. Podobný zákrok se odehrál i začátkem září, a Francouzi při tom zajali šest pirátů. Jejich kamarádi nyní hrozí, že zabijí libovolně vybraného Evropana ve svém držení, pokud Francouzi zajatí piráty okamžitě nepropustí.
Většina odborníků se ovšem shoduje na tom, že jen násilí věc nevyřeší. Sami piráti tvrdí, že jen dělají to, co by měla dělat jejich vláda, totiž že vybírají daň za využívání somálských vod. Somálská vláda je však již 17 let nefunkční, a ze země se tak stala laboratoř toho, co se stane, když se nikdo nestará o veřejný pořádek. I když svědci uvádějí, že v pirátském centru ve městě Eil vyrůstají jako houby po dešti luxusní sídla s bazény, mnozí z pirátů jsou skutečně chudí lidé, kteří nemají mnoho jiných šancí na obživu. Kořeny současného pirátství u somálského rohu sahají do doby, kdy rybáři z jiných zemí připlouvali lovit do somálských vod. Somálští rybáři se začali bránit a útočili na lodě svých konkurentů. Pak ovšem přišli na to, že místo ryb budou lovit raději rovnou lodě. Situaci je tedy třeba řešit, jako se vyjádřil zástupce OSN Bruno Schiemsky, nikoli na moři, ale už na souši, a to nastolením řádu v Somálsku a obnovením prosperity. Problém je, že samo pirátství zásadně ohrozilo dodávky humanitární pomoci do této země, protože ta většinou připlouvá po moři, a navíc se ukazuje, že islamisté, kteří mají zájem o moc v této zemi, z pirátství částečně těží.
Krátkodobě však asi opravdu nepomůže nic jiného než tvrdý postup a ochrana lodí proti útočníkům, kteří jsou díky značným ziskům stále lépe vybaveni. Mají ty nejmodernější čluny a zbraně, odposlouchávají námořní radiokomunikaci a dobře se vyznají v lodích. Mají také vypracovanou taktiku a díky tomu, že kombinují používání velkých lodí a zároveň rychlých člunů, jsou schopni operovat stovky kilometrů od pobřeží.
Pozornost se nyní upírá především na náklad ukrajinské lodi, která zůstává na moři. Nedaleko od ní patroluje americká válečná flotila, která hlídá, aby se nikdo nepokusil tanky odvést na pevninu. Do těchto míst míří také ruská válečná loď, která má demonstrovat odhodlání Moskvy ochránit práva svých občanů na palubě Fajny. Američané dali najevo, že budou s Rusy spolupracovat. Proslýchá se, že Rusové vyslali zvláštní jednotku, která se má pokusit loď vysvobodit.
Nyní se ovšem také rozběhly spekulace o tom, kam vlastně ruské tanky mířily. Oficiálně náklad mířil do Keni, ale nyní se ukazuje že tanky, střelivo a protiletadlové střely mohly mířit někam úplně jinam, například do Súdánu, ať už do rukou vlády nebo jihosúdánských povstalců. Nebýt únosu, možná by právě tyto zbraně mohly přinést zvrat situace v dlouholeté občanské válce v této zemi.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.