Moc médií

Důvodů, proč se daří shromáždit miliardy dolarů, je určitě více. V případě přírodní katastrofy zcela odpadá pochybnost, zda si náhodou postižení ke svému utrpení nepřispěli sami. Řádění smrti v oblíbených turistických destinacích způsobilo, že mezi oběťmi jsou lidé mnoha národností, téměř není země, která by neztratila či nepohřešovala své občany. Svět jistě emotivně reaguje i na to, že zahynulo velké množství dětí a zůstalo mnoho sirotků. A při pohledu na obrovský rozsah škod je jasné, že lidé, kteří přežili, jsou nyní ohroženi hladem a nemocemi. To všechno ale víme právě díky médiím. Peněz na humanitárních kontech přibývá úměrně tomu, kolik informací, lidských příběhů, fotografií a amatérských videí zveřejňují televize, noviny, rádia a internet. Pod mediálním tlakem jsou vlády, které na spontánní solidaritu občanů reagují štědrou pomocí z veřejných rozpočtů.

Zmíněný koordinátor OSN neváhal označit částky, které pro Asii uvolňuje Austrálie a Německo, za "naprosto neuvěřitelné". Podíl médií na globalizaci světa není žádným překvapením a nepochybný je i jejich vliv. Ten ovšem zpravidla bývá předmětem obav. Média jsou často obviňována z toho, že propagují násilí, ohlupují lidi reklamou, šíří pochybné vzory a pokleslý vkus. Nyní se ovšem média předvádějí z té lepší stránky. Spojují lidi po celém světě a nabádají je pomáhat potřebným. Věřme, že tak nečiní jenom proto, že jim obrázky tragédie zvyšují sledovanost. Média nemusí společnost pouze devastovat, mohou ji i zachraňovat. Teď se tak děje.