Moc centrálních bank

423909--ceska-narodni-banka--1-400x300p0.jpeg
423909--ceska-narodni-banka--1-400x300p0.jpeg

S nástupem světové finanční krize, hospodářské recese a v Evropě při následném propadu do tzv. dluhové krize hrají čím dál důležitější roli centrální banky. V Evropě je to samozřejmě ta Evropská centrální.

Její činnost a to, zda v rámci záchrany eura jedná od podzimu 2012 legálně, však momentálně podrobuje důkladnému zkoumání Německý ústavní soud. Německé centrální bance se totiž nezdá to, že se ECB rozhodla neomezeně nakupovat dluhopisy zemí především na jihu eurozóny.

Za Evropskou centrální bankou stojí reálné finanční prostředky, k dispozici má účinné nástroje a jedná se o důvěryhodnou instituci. Pokud něco vyhlásí, mělo by její slovo platit. Jak důležitá je právě tato důvěryhodnost a na kolik musí centrální banka podkládat svá slova vždy činy? V případě záchrany eura, například programu OMT (program přímé měnové transakce vyhlášené právě na podzim 2012) tomu totiž tak hned nebylo. O důvěře v centrální banky a jejich politice jak být důvěryhodné, mluví v pořadu doc. Roman Horvath z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vypravíme se i do České národní banky. Té se dluhová krize v eurozóně sice týká jen velice nepřímo (týká se spíše české ekonomiky, protože poklesla poptávka po českém exportu, a Česká národní banka by se měla snažit českou ekonomiku stimulovat). Zato se jí velice týká recese, v níž se česká ekonomika mnoho měsíců již nachází. O tom, jaké nástroje má Česká národní banka k dispozici, aby ekonomiku nastartovala, přitom aby uchovala hodnotu české koruny a udržela stabilní finanční prostředí, mluví Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky.

A protože bankovní radu ČNB čeká měnově-politické jednání, je rozhovor s ním jedním z posledních, který Česká národní banka na několik následujících týdnů dala.

Proč by se o činnost a fungování centrálních bank měl zajímat i obyčejný člověk, který nemá pomalu ani bankovní konto? Důvodů je celá řada:

Například taková inflace, kterou centrální banka výrazně usměrňuje, se týká naprosté většiny společnosti. Na inflaci lze ale také pohlížet jako na přerozdělování finančního kapitálu v různých skupinách společnosti, jak ukáže analýza ekonoma a ekonomického spisovatele Lukáše Kovandy. Provedl ji v pauze na kávu na konferenci o řešení dluhové krize, která se konala začátkem června v Praze.

V jeho analýze lze nalézt jednoduchou a přesvědčivou odpověď, proč se zajímat o to, co centrální banky dělají, jak vůbec vznikají peníze a tak dále: aby člověk mohl s vlastními penězi lépe nakládat a aby zbytečně netratil.