Mobilní miliardy

Když se nám statistici snaží názorně vysvětlit, o kolik více si toho můžeme za současnou průměrnou mzdu dovolit ve srovnání s polovinou devadesátých let, jako příklad uvádějí pivo či chléb. Měsíčně si můžeme koupit o čtyři sta osmnáct lahvových piv či o dvě stě dvacet jednokilových bochníků chleba více. To ale neděláme. Šedesát dvě miliardy korun jsme loni zaplatili za mobilní telefonovaní a k tomu ještě tři miliardy za samotné mobily. Částka, o kterou se meziročně zvýšila spotřeba domácností, se neuvěřitelně přesně kryje s výdaji na mobilní komunikaci. Jestliže tedy spotřeba domácností loni táhla ekonomiku, pak růst HDP byl založen především na bezdrátově éterem přenášených otázkách typu "Co děláš?" Piva či chleba si kupujeme stejně jako v polovině devadesátých let.

Růst životní úrovně spočívá v tom, že si voláme, posíláme esemesky, stahujeme data, vybíráme z široké nabídky zvonění, mobilem přenášíme své podobenky anebo si s mobily hrajeme. Není bohužel v moci statistiků zjistit, kolik procent z těch dvaašedesáti miliard mobilních řečí činí lamentace nad špatnou finanční situací, třeba informace o stavu kreditu, ale nepochybně i těmito mobilními stížnostmi táhneme ekonomiku. Navíc ať už s mobilem provádíme cokoli, prospívá to odborníky očekávanému hospodářskému oživení Evropy. A nejlepší je, že se u toho člověk nenadře.