Kalenda: Le Penová prezidentkou? Přineslo by to velká gesta, sociální experimenty i střety v ulicích

Verdiktu ne všichni rozumějí – jedni zdůrazňují právo voličů rozhodnout, druzí mluví o nepřiměřené shovívavosti vůči kontroverzní političce. Jisté je, že Marine Le Penová možnost, kterou vytvořilo rozhodnutí soudu, využila a už potvrdila svou kandidaturu na prezidentský post. A podle prvních průzkumů by dokonce měla velkou šanci na vítězství.

Čtěte také

Publicista: Trest pro Le Penovou dává munici oponentům. Zkrácení zákazu kandidování se moc nečekalo

„Voliči hlasují spíš proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a současnému politickému systému než přímo pro Le Penovou, která není nijak extrémně oblíbená politička a má za sebou velkou historickou zátěž. Pro větší část populace je ale přijatelnější protestní hlas než Jean-Luc Mélenchon,“ domnívá se Kalenda.

Le Penová jde do voleb hlavně s vizí zpřísnění migrační politiky. Ve Francii panuje celospolečenská shoda na tom, že imigraci je potřeba spíše omezovat a racionalizovat, od Le Penové se dá očekávat i její radikalizace ve stylu deportační politiky Donalda Trumpa.

„Mohlo by dojít k větší militarizaci, ke snaze udělat velká gesta a ukázat, že deportujeme. Pak si dovedu představit, že ve městech, jako je Marseille, může dojít k brutálním střetům s policií, případům policejního násilí a k excesům, ke kterým občas dochází v souvislosti s napětím ve společnosti,“ obává se Kalenda.

Radikalizace a střety v ulicích

Od programu francouzské političky také očekává odklon od pomoci Ukrajině, vystoupení z koalice ochotných a řadu velkých změn na domácí půdě – zejména v oblasti sociálního systému.

„Jsou tam šílené sociální experimenty, například zásadní snížení věku odchodu do důchodu. To je něco, o čem většina společnosti ví, že by zcela zničilo už teď zdevastovaný francouzský státní rozpočet,“ přibližuje a dodává:

Čtěte také

Poslední šance odsouzené Le Penové. Komentátor předpovídá, že bude prezidentkou, nebo nadobro skončí

„Pak jsou to sliby veškerých možných dalších sociálních dávek, rozšiřování sociálního státu, který je dnes v obrovské krizi a kolabuje. Spoustě lidí také pochopitelně leze na nervy, že když nepracujete, máte často lepší životní úroveň přes různé druhy pomoci než lidé, kteří pracují za minimální mzdu.“

Francouzský politický systém je podle Kalendy dostatečně odolný, než aby ho potenciální nová reprezentace dokázala narušit extremistickými tendencemi. Případné zvolení Le Penové by tak podle něj akorát zvýšilo napětí ve společnosti.

„Vyhrotily by se společenské rozdíly a v cestě by jí stála velká část populace. Ve Francii je dnes deset patnáct procent lidí, kteří se hlásí k radikální levici. A často jsou to ti samí lidé, kteří dělají v ulicích velký nepořádek, bojují s policisty a dělají výtržnosti,“ avizuje Kalenda.

„Dá se očekávat, že tato část populace by se extrémně mobilizovala, radikalizovala a mohlo by docházet ke střetům s příznivci Le Penové. Ta má na okraji svého hnutí zase některé bojůvky, které jsou až fašizující. Dovedu si představit, že by mezi sebou tyto dvě frakce bojovaly,“ nastiňuje.

Jaké šance na vítězství mají další kandidáti ve francouzských prezidentských volbách? A co bude muset vítězná strana udělat pro zbrzdění úpadku země? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.