Mladí lidé nevěří autoritám. Proto je tu prostor pro Krysaře Okamuru nebo Babiše, říká Stehlíková

Extremisté na pražském Můstku
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Extremisté na pražském Můstku

Mladí lidé mají více předsudků proti menšinám než starší lidé, ukázal výzkum Ústavu pro studium totalitních režimů a Sociologického ústavu. Ve vztahu k Židům se k nesympatiím přiznalo nejvíc lidí právě ze skupiny 15 až 29 let, 24 procent dotázaných. Přitom právě tato skupina už ve školách prošla projekty zaměřenými na prevenci rasismu a extremismu. „Dění na naší politické scéně má na mladé intenzivnější dopad než výchovné besedy ve školách,” říká bývala ministryně pro lidská práva, psychiatrička a místopředsedkyně strany LES Džamila Stehlíková.

„Ve vztahu k Romům vyjadřuje česká společnost nesympatie stále stejně, ve velké míře. Máloco na to má vliv, ani vzdělání, ani spokojenost. U předsudků vůči Židům je to tak, že tam vzdělání hraje roli,” vysvětluje Karina Hoření z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jednoduchá a radikální řešení


Mládež je velice náchylná k radikálnějším názorům, už z hlediska své psychologie. Vidí svět černobíle. Džamila Stehlíková

U starších respondentů byly nesympatie k Židům méně časté, například u lidí mezi 30 až 44 lety se pohybovaly pod patnácti procenty. Romy jako nesympatické označily tři čtvrtiny lidí napříč téměř všemi věkovými skupinami.

Podle Stehlíkové je rasismus součástí postoje části obyvatel v každé společnosti. „Je ale velice obtížné vychovávat děti k dobru a toleranci, když například nejvyšší ústavní činitel, pan prezident, rozdmýchává pět let soustavně nenávist k menšinám. Nebo když místopředseda sněmovny a jeho spolustraníci popírají romský holokaust,” říká.

Stehlíková podotýká, že může být situace velmi nebezpečná. „Mládež je velice náchylná k radikálnějším názorům, už z hlediska své psychologie. Vidí svět černobíle, preferuje jednoduchá a radikální řešení. Právě proto má dění na naší politické scéně bezprostřední a intenzivnější dopad na jejich vnímání skutečnosti než výchovné besedy ve školách,” myslí si.

Krysař Okamura

Mládež je podle bývalé ministryně pro lidská práva na rozcestí. „Dochází k historickému zlomu, ne nepodobnému tomu, co byl v roce 1989 nebo 1968, kdy mládež přestává věřit establishmentu, nevnímá polistopadový vývoj jako jediný možný. Je otevřená alternativním scénářům,” tvrdí.

Džamila Stehlíková

„Je tu tak prostor pro Krysaře typu Babiše, Okamury nebo Zemana, kteří dokáží přinést alternativní varianty rozvoje Česka. Z tohoto hlediska je tento trend velmi nebezpečný. Právě posílení nesnášenlivosti a extrémistických nálad může rozhodnout o našem směřování, tedy zda se vydáme směrem k vládě silné ruky, k odklonu od západních hodnot, dokonce i k odchodu z Evropské unie,” domnívá se Stehlíková.

Podle ní je zobecňování na základě negativní zkušenosti s jednotlivým členem etnika běžné.

„Někdo tomu dokonce říká sociální rasismus. Militantní rasismus, tedy přesvědčení, že je nějaká rasa horší a ohrožuje má práva, je nebezpečnější a existuje bohužel v každé společnosti. Pokud budou ale nejvyšší ústavní činitelé extremismus schvalovat, podporovat a vést o něm nedůstojné debaty, tvrdé jádro tím významně podpoří,” myslí si místopředsedkyně strany LES.

Pozvání do vysílání Českého rozhlasu Plus přijal i ředitel Občanského institutu Roman Joch, redakci se s ním ale nepodařilo telefonicky spojit.