Místo polepšoven zlepšeme prevenční a intervenční služby rodinám, odmítá novelu odbornice

„S velkou radostí jsem tuto novelu podepsala... V praxi dobrovolné pobyty chybí... Možnost rodičů, jak pomoci dětem, je v tuto chvíli nedostatečná,“ uvedla v pořadu Pro a proti místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Podle ní Střediska výchovné péče mnohdy na dítě nestačí, zatímco diagnostický ústav je založen na odbornících, kteří umějí pracovat s dětmi a dokážou jim v nejzazším možném čase pomoci. „Samozřejmě že součástí pomoci je i rodina.“

Střediska výchovné péče mají poskytovat první, záchrannou nebo dlouhodobou pomoc rodinám, ale nestačí, pokud je potřeba dítě uchopit nějak jinak... Střediska jsou navíc přetížena a pracovníci nejsou schopni docházet do rodin, nehledě na dlouhodobé pobyty... V takové situaci by měl systém zaručit další odbornou péči... A diagnostický ústav nabízí nejlepší odborníky, které dítě v tu chvíli potřebuje, a práce s dítětem je zde opravdu individuální.
Hana Aulická Jírovcová

Poslankyně souhlasí, že v České republice je nedostatek primární péče. „Na to také upozorňujeme třeba v rámci financování sociálních služeb... Ale tato novela se vztahuje na děti, kde jsou opravdu výchovné problémy velké a už nejdou zvládat ani ambulantní péčí.“

„Pokud se rodiče z důvodu závislosti na drogách nebo alkoholu nejsou schopni starat o své děti, tak myslím, že je to pro dítě optimální pomoc... Nevidím jako cestu pěstounskou péči, protože většina pěstounů není schopna vzít takové dítě se zásadními výchovnými problémy,“ vysvětlila Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Naučme se včas identifikovat ohrožené děti a rodiny

„Experti na ochranu dítěte návrh odmítají a považují ho za nesystémový a v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, s Listinou základních práva a svobod... Stát má dát rodinám potřebnou podporu, ale nikoliv mimo rodinu,“ reagovala předsedkyně Výboru pro práva dítěte při Úřadu vlády ČR Klára Šimáčková Laurenčíková.

Ta je přesvědčena, že systém péče o ohrožené děti nefunguje a nedostává se podpůrných služeb ze strany státu ani rodičům, kteří je potřebují. „A je to proto, že většina státních peněz putuje právě do oblasti hašení následků a institucionální péče.“

Ve Střediscích výchovné péče je přes 61 % speciálních pedagogů, psychologů a psychoterapeutů. V diagnostických ústavech přes 70 % tvoří vychovatelé, takže je zde nedostatek odborníků pro práci s dětmi... Rozvíjejme dostupnost služeb Středisek výchovné péče, která primárně pracují s dítětem, nabízejí služby terénní, ambulantní, ale i pobytové.
Klára Šimáčková Laurenčíková

Zbytek světa prý směřuje k včasné identifikaci ohrožených dětí, třeba už v porodnici. „Nastupuje následná intenzivní práce s takovou rodinou. U nás žádný včasný systém identifikace ohrožených dětí neexistuje, ani systém včasného zajištění podpůrných služeb pro rodiče, kteří buď neumí pečovat, nebo prostě nemají kapacitu.“

„Není normální, abychom problémy v chování dětí, které jsou často projevem toho, že rodiče neuměli pečovat a neměli potřebné podpůrně služby, řešili tím, že děti budeme zavírat do ústavních zařízení… Jednoznačně musíme posilovat prevenční a intervenční služby,“ navrhla Klára Šimáčková Laurenčíková.