Miloš Rejchrt: Co evangelíkům nevoní

10. červen 2009

Kardinál Miloslav Vlk založil v roce 2005 nadační fond, jehož hlavním posláním je "rozvoj duchovních a etických hodnot". Deník Právo nedávno upozornil na to, že do kardinálova fondu přispívají i společnosti provozující sázkové hry a výherní automaty. Veliký titulek na první stránce "Církvi milióny z kasin nesmrdí" mne přiměl k sebezpytu. Co voní a co už ne nám evangelíkům?

Milióny z kasin by nejspíš snesl i evangelický čich. Peníze jako takové nejsou zápašné ani špinavé, zlé může být jen zacházení s nimi a vztah k nim. A přece před rokem vedení českobratrské evangelické církve odmítlo dar ve výši 1,5 miliónů korun na vydání Bible.

Cituji z loňského usnesení vrcholného církevního orgánu: "Synod schvaluje synodní radě odmítnutí finančního příspěvku od nadačního fondu ´Naděje pro třetí tisíciletí´ a ukládá jí, aby ani nadále nepřijímala dary, jejichž zdrojem jsou povinné odvody provozovatelů výherních hracích přístrojů a jiných hazardních her."

Proč to odmítnutí, pakliže peníze nejsou špinavé a nepáchnou? Prostě proto, že odmítáme nikoli peníze, ale špinavé kšefty a podnikání zavánějící mravním rozkladem; rozlišujeme je od férového obchodu a počestného podnikání. Provozování hazardních her je podnikání nepočestné a ničí lidi. Potkávám v bohnické léčebně lidi propadlé chorobné závislosti na hazardním hraní, a tak vím, o čem mluvím.

Českým specifikem je zákon z r. 1990, stále platný a špatný. Ten podnikatelům s lidskou hloupostí a temnými stránkami lidské duše umožňuje, aby si sami vybrali adresáta jakoby daru, ve skutečnosti povinně odečtené částky z výtěžku hazardního hraní. To jim nabízí příležitost jejich podnikání poněkud očistit a navonět, učinit obdarované svými partnery, třeba uspořádat i nějakou slavnost a tam se nechat s p. kardinálem či jinou dobropověstnou osobností vyfotografovat. Prostě zavázat si obdarované vděčností, dostat do povědomí, že "my" konáme šlechetné věci.

Možná, že umožnění toto soukromé daňové asignace ve svých důsledcích souvisí s tím, že v počtu hracích automatů na jednoho občana jsme my Češi zřejmě mistři světa a že dochází k neuvěřitelným zvratům na nejvyšší legislativní úrovni : koncem roku 2007 ohlásilo ministerstvo financí návrh loterijního zákona, který by znemožnil nedovolené provozování internetových sázek také zahraničním společnostem. Načež o tři dny později totéž ministerstvo rozhodlo, že v zájmu spravedlnosti zahraničním společnostem nezakáže internetové sázení, nýbrž ho povolí i těm českým.

Ne, peníze nepáchnou. Korupce zabalená do voňavých slov však zapáchá nesnesitelně. Jsem rád, že to čeští evangelíci dali najevo.

Autor je evangelický farář

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.