Miliarda lidí oslavila Díválí: Svátek světel i smogu
Na přelomu října a listopadu se Indie vždy rozzáří miliony malých hliněných lampiček na oslavu svátku Díválí. Indická města a vesnice ohluší slavnostní ohňostroje a celý sever země se zahalí do hustého smogu. Tak hustého, že zprávy o katastrofálním stav ovzduší v indickém hlavním městě Dillí – a i v dalších velkoměstech – proniknou až do zpráv v Česku.
Světová zdravotnická organizace říká, že maximální bezpečná koncentrace drobného prachu, tedy částic PM2.5, je v celoročním průměru 5 mikrogramů na metr krychlový. Indické hlavní město Díllí mělo loni průměr přes 100 mikrogramů a řadí se v tomto ohledu do první desítky nejvíc znečištěných měst světa.
Čtěte také
V první padesátce z žebříčku přitom plných 42 míst zabírají města v Indii, kde se místy v extrémních dnech pohybuje koncentrace jemného prachu i kolem hranice 500 mikrogramů na metr krychlový.
Na životy Indů mají tyto statistiky hrozivé dopady. Podle studie z letošního roku zkracuje znečištění vzduchu jemným prachem životy obyvatel Dillí v průměru o 7,8 let, obdobné studie z minulých let dospěly k podobně alarmujícím závěrům.
Astma, podrážděné dýchací cesty a oči, onemocnění plic ale i srdce a oběhového systému – to všechno způsobuje nadměrná koncentrace prachu ve vzduchu, který v Dillí a dalších severoindických městech dýchají stovky milionů lidí.
Může za to Díválí?
Každý rok to přitom začíná stejně – oslavami Díválí a hlavně závěrečnými ohňostroji. Kolem nich se točí vyhrocená debata mezi zastánci zákazu ohňostrojů a zastánci tradic.
I když se vlády jednotlivých indických států snaží používání pyrotechniky omezovat, a stanovují stále přísnější pravidla pro složení petard, rachejtlí a bengálských ohňů, narážejí na odpor značné části společnosti, která považuje pálení petard za tradici, nebo až posvátnou povinnost.
Omezenou dostupnost petard v běžných obchodech ale „rádi nahradí“ překupníci na černém trhu, a to s nelegální pyrotechnikou často pochybné kvality.
Dalším evergreenem indických webů v době Díválí jsou tak zprávy o tragédiích, jako je letos třeba pět mrtvých dělníků při výbuchu v továrně na nelegální pyrotechniku, nebo záběry z děsivých výbuchů naskladněných rachejtlí, jako byl ten letošní z Kéraly, který zranil 150 lidí.
Faktem zůstává, že ohňostroje skutečně způsobují výrazné zhoršení ovzduší hlavně ve velkých městech – a to zvlášť ve spojitosti s inverzí, která každýrok touto dobou zavládne nad severní Indií a kvůli které se dým dlouho nemůže rozptýlit.
Čtěte také
Zároveň ale platí, že efekt ohňostrojů je krátkodobý a daleko vážnější problémy způsobují jiné faktory, které žádný zákaz petard neovlivní: automobilová doprava, zastaralé uhelné elektrárny, emise ze stavebnictví, vypalování strnišť nebo používání tuhých paliv.
Dokud se nepodaří udělat zásadní změny, budou zprávy o katastrofálním stavu ovzduší v indických městech, které si pravidelně nacházejí cestu i do českého zpravodajství, přicházet na podzim každý rok. A Díválí za to může jen v malé míře.
O Svátku světel, který si každý rok nachází cestu do dalších a dalších zemí, ale taky o problému znečištění vzduchu v severní Indii je pořad Za obzorem s indologem Jiřím Krejčíkem, který se tématu věnuje dlouhodobě. Ptá se Ondřej Himmer.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
