Mikroskopické řasy jako zdroj bionafty?

25. březen 2013

Novým zdrojem bionafty by mohly být dosud přehlížené mikroskopické řasy obrněnky. Vyplývá to z výzkumu španělských vědců.

Produkce bionafty z rostlinných olejů má řadu výhod, ale i nevýhody, které snižují její atraktivitu. Problematická je především náročnost pěstovaných rostlin na prostor i spotřebu sladké vody. Častou výtkou je i to, že se k výrobě bionafty využívají rostliny, které mohou sloužit jako zdroj potravy pro lidskou populaci. Při hledání alternativ se španělští vědci zaměřili na mikroskopické mořské řasy a srovnávali jejich růst, produkci biomasy i množství lipidů na jednu buňku.

Výsledky studie ukázaly, že nejslibnějším kandidátem jsou v tomto směru dosud přehlížené obrněnky (Dinoflagellata). Jsou to jednobuněčné řasy, jejichž buňky chrání schránka z celulózových destiček. Některé produkují toxické látky a podílejí se na jevu známém jako rudý příliv. Vědci pěstovali řasy v kulturách pod širým nebem, bez kontroly teploty nebo množství světla, zato pod vlivem sezónních změn. Výsledky získané během čtyř let ukázaly, že i za takových podmínek by produkce bionafty byla zisková.

Obrněnka Ceratocorys horrida

Pokud by kultivaci obrněnek zefektivnili mírnými úpravami, například použitím vzduchových pump, mohly by obrněnky podle vědců sloužit jako zdroj energie pro města, která leží v blízkosti moře. Výhodné by bylo zejména to, že pěstování řas zabere méně místa než pěstování suchozemských rostlin a že mají nulové nároky na sladkou vodu. Autoři studie však upozorňují i na to, že obrněnky jsou ve Středomoří původním druhem, takže v případě jejich úniku by nedošlo k poškození životního prostředí.

Zdroj: UAB

autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.