Migrace do Jižní Koreje je nutností

Není to však jednoduché, i když po tom lidé žijící v sousedství určitě prahnou. Imigranti, kteří se dnes touží do této země dostat, mají prakticky nejsložitější postavení na celé planetě. Korejci v severní a jižní polovině poloostrova jsou od sebe oddělení ostnatým drátem, tisícovkami vojáků a těžkou technikou. Proto se na imigraci musí jinak, často oklikou přes hluboké lesy, nebo zaminované moře. Po rozdělení jednotné země roku 1953 překročily hranice z KLDR 4 miliony Korejců, pokud to ještě nějak šlo. I to je důvod, proč z 21 milionů lidí po válce žije nyní v Jižní Koreji 50 milionů osob.

Proč se dnes ale tento trend tak výrazně zastavil? Nejspíš i proto, že Korejci patří mezi nejateističtější národy světa. U těch podle odborníků platí, že se jim rodí málo dětí. Možná jste mladé korejské evangelikály nedávno potkali u nás, dalším světově známém "misijním" území. Podíl imigrantů v korejské společnosti je nízký, přesto narůstá. S tím, jak roste zdejší ekonomika, rozvíjí se obchod a průmysl a je třeba pracovitých rukou. V padesátimilionovém státě žije asi 1 100 000 cizinců, tedy 2% populace. Migranti z Číny tvoří sice přes polovinu počtu cizinců, sedm desetin z nich jsou ale "Joseonjok", čínští občané s původní korejskou národností. Často jde o lidi z hor na pomezí Číny a Severní Koreje, nebo přímo o uprchlíky, kterým se podařilo utéct z posledního stalinistického státu na světě. A to je umění.

Jižní Korea potřebuje nové imigranty|foto: Fotobanka stock.xchng

Mezi další menšiny patří přes 28 tisíc amerických vojáků na základnách. V zemi taky žije přibližně 43 tisíc učitelů angličtiny z anglicky hovořících zemí. Korejci ale hodně míří i do světa. Silný rozvoj korejské emigrace nastal už po 60. letech 19. století. Stěhovali se na ruskou Sibiř a Dálný východ, kam to měli blízko. Taky do severovýchodní Číny, kde se začal rozvíjet těžký průmysl a těžba černého uhlí. Počet Korejců v Číně postupně narostl do tří milionů a několik set tisíc "Koryo-saram" navíc žilo v centrální Asii. Po roce 1910, kdy se celá Korea stala japonskou kolonií mířily desítky tisíc Korejců jako dělníci do centrálního Japonska. Po 2. světové válce tak mnoho z nich už v nových zemích zůstalo. V Japonsku jde o statisíce "Zainichi", mnoho je i "Sachalinských" Korejců v Rusku.

Imigranti ze Severní Koreje se sem dostávají přes moře|foto: Fotobanka stock.xchng

Korejci od roku 1903 postupně mířily do USA, jejich velký příliv však nastal až po reformě imigračních zákonů v 60. letech 20. století. Dnes jejich počet spolu s potomky dosahuje dvou milionů osob. Nejvíce jich žije v Los Angeles a New Yorku. Patří mezi nejbohatší Američany a dvakrát přesahují průměr i jako absolventi univerzit. Počty Korejců ve Vietnamu a na Filipínách taky narůstaly až v 90. letech minulého století. Mnoho se jich stěhuje i do Latinské Ameriky, hlavně do Argentiny, Brazílie a Mexika, i když počty nepřesahují desítky tisíc. Tam se podle odborníků chystá silná emigrace díky výraznějšímu propojení ekonomik. Přes 200 tisíc jich pobývá v Kanadě, Rusku a Uzbekistánu. Počty taky narůstají v Evropě, kde jsou ale zanedbatelnou menšinou. Když se vrátíme do Koreje, obecně se čeká, že po pádu režimu přijde v KLDR velký příliv Severokorejců. Rozvine to ale negativní demografická čísla?

Do minulosti se Korejci příliš neobrací|foto: Fotobanka stock.xchng

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.