Michal Komárek: Nepodkročitelná hranice přijímacích zkoušek

Ta diskuse dokonce v posledních dnech zastiňuje i taková témata jako jsou inkluze nebo revize osnov. Oč jde?

Stipendium Libereckého kraje zachraňuje učňovské obory. Letos v něm bude mnohem víc peněz

Nástrojař, elektrikář nebo sklář. To jsou obory, které zachránil stipendijní program Libereckého kraje. Před šesti lety se na tyto učňovské obory hlásilo pár mladých lidí. Teď se daří zaplňovat celé třídy. To je důvod, proč se v roce 2016 kraj rozhodl dát do stipendií mnohem víc peněz než loni.

Proměnu přijímaček prosazují dnes především krajští hejtmani a zjednodušeně řečeno tvrdí, že máme příliš mnoho maturantů. A máme i příliš mnoho neúspěšných maturantů.

Není podle nich možné, aby na maturitní studium školy přijímaly kdejakého čtyřkaře, který stejně nemá šanci maturitu udělat. Je třeba podpořit zájem mladých lidí o řemesla a učební obory a přesměrovat je na jiné školy než ty všeobecně vzdělávací.

Pomoci tady má právě „nepodkročitelná“ bodová hranice u přijímaček. Pokud uchazeč o studium nenapíše testy na určitý počet bodů, nebude ho ředitel školy moci přijmout. Dnes mají v tomto ohledu ředitelé zcela volné ruce.

Víc dětí na špatné školy?

Na první pohled to vypadá rozumně: Proč by děti, které nemají studijní předpoklady, měly trpět na maturitních oborech? Proč by se neměly věnovat technickým oborům a řemeslům? Navíc v době, kdy je po takových absolventech na pracovním trhu velká poptávka?

Lída Rakušanová: Kvalita učňovského školství

• Upravit
• Smazat

V podnikatelských kruzích je to už léta otevřené tajemství: jestliže byly po roce 1989 v Česku pracovní síly levné a kvalifikované, neplatí dneska ani jedno ani druhé. To první se dalo čekat. To druhé je alarmující, protože se to týká profesních osudů tisíců mladých lidí. Ale nejen jich. Týká se to i podstatné části zdejší ekonomiky, totiž automobilového průmyslu a strojírenství.

Bližší pohled ta úvaha ale neunese. Kritici uvádějí nejčastěji dva důvody: Za prvé jde o to, že testy u přijímacích zkoušek neodhalují studijní předpoklady, ale spíš to, jak se kdo dokázal připravit na testy. Neboli: Ten, kdo neudělá přijímačky, může dobře studovat i složit maturitu.

A za druhé, je nesmyslné směrovat žáky na učební a technické obory, které možná za několik let nebudou existovat. V době automatizace je pro děti mnohem výhodnější právě všeobecné vzdělání, které jim umožní lépe se přizpůsobovat ještě neznámým nárokům budoucí společnosti. A hlavně je naučí učit se.

A je tu ještě jeden úhel pohledu, který kupodivu zůstává trochu v pozadí. Přitom právě tady se nejvíce ukazuje, nakolik je diskuse o cut-off score nedomyšlená. Nebo snad, bohužel typická pro tuzemské  uvažování o reformě školství.

Žáci mají nejmenší zájem o učňovské obory. Řezníky a pekaři se stát nechtějí

Porcovat prase nebo péct chleba asi není moc zajímavá práce. Alespoň podle toho, že o učňovské obory řezník nebo pekař je nejmenší zájem. Školy to už poznaly, protože dneska začíná první kolo přijímaček na střední školy. Přitom po schopném pekaři nebo řezníkovi je velká sháňka.

Učňovské školy mají dnes velké problémy: Těžko shánějí kvalifikované odborníky i moderní vybavení, jsou odtržené od praxe a jejich žáci jsou ve velké míře demotivovaní, bez ambicí, neukáznění...

Často se o nich mluví jako o „odpadu“ českého školství. Nepochybně existují výjimky a nepochybně je i na „učňácích“ řada vynikajících učitelů. Nicméně v našem vysoce selektivním školství se opravdu v posledních letech dostaly na okraj zájmu. Dětí, rodičů, i politiků.

A za této situace náhle část politiků dospěla k pozoruhodné zkratce, jak vyřešit problémy českého školství.

V podstatě říkají: Nebudeme ztrácet čas diskusemi o smyslu státních maturit nebo testování, o platech učitelů, natož o tom, co a jak by se mělo na školách učit. Potřebujeme rychlé, praktické řešení. Takže – pošleme víc dětí na špatné školy. A uvidíme. Nějak to dopadne.