Žáci mají nejmenší zájem o učňovské obory. Řezníky a pekaři se stát nechtějí

Vstupuji do malého řeznictví v Brně, které je rodinným podnikem Marka Anschlaga. „Vstávám ve nebo čtyři ráno - nachystat obchod, udělat objednávky, rozbourat maso. Je to těžká práce a je to docela i nápor na psychiku,“ říká Anschlag.

Sehnat pro obchod zaměstnance je podle něj problém. Mladí lidé prý k této práci nemají vztah. „Většinou se to dělá tak, že se vezme zaměstnankyně, která se dva nebo tři měsíce zaškoluje, aby ovládala aspoň částečně to, co má,“ doplňuje Anschlag.

Malý zájem je už tradičně nejen o obory řezníka, ale také pekaře nebo výrobce textilií. Právě řezníků je ale dlouhodobě nedostatek největší. I přesto, že je v tomto oboru obrovská poptávka ze strany zaměstnavatelů, doplňuje Alena Božičová, zástupkyně ředitelky ze Střední školy potravinářské v Brně.

„Obor řezník je výborný v tom, že všichni mají uplatnění na trhu práce. A to nejen v České republice, ale v podstatě v celé Evropské unii. Dokonce ve 3. ročníku přijíždějí firmy z Norska a vybírají si žáky z tohoto oboru, aby pracovali u nich ve firmách,“ potvrzuje Božičová.

Nalákat se školy snaží budoucí řezníky například na stipendium. Podobně se výhody týkají také pekařských a textilních oborů.