Mezi bídou a válkou. Poslechněte si archivní nahrávky ze života divadelních umělců před sto lety

25. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Oldřich Nový ve hře Pro tebe všecko v Novém divadle

Jak se žilo hercům v první polovině minulého století? Leckdy obtížně. Vždyť do jejich osudů zasáhly hned dvě světové války a hospodářská krize.

Marie Waltrová

V rozhlasovém archivu najdeme mnoho vzpomínek předních divadelníků na jejich uměleckou dráhu. Petr Hořec jich v oblíbeném pořadu Chvilky v zákulisí shromáždil několik desítek. Umělci v nich popisují své začátky, úspěchy i prohry. S láskou, nostalgií a humorem. Ten zaznívá i v momentech, kdy si připomínají chvíle, které pro ně nebyly právě jednoduché.

Díky těmto nahrávkám si můžeme udělat představu, jaký byl život herců v dobách první republiky, během obou světových válek, ale i za Rakouska-Uherska. Tehdy kroky většiny začátečníků vedly do kočovných divadelních společností. Byla to pro ně škola života i hereckého umění.

O jakémkoliv jiném vzdělávacím ústavu se jim ostatně mohlo jen zdát. Divadelní konzervatoř vznikla až ve 20. letech 20. století.

Ani za války múzy nemlčí

Kočující herci často třeli bídu s nouzí, obtížně cestovali s celou garderobou z jedné štace na druhou a publikum jejich snahu přinést mu dramatické umění až pod nos ne vždy dokázalo ocenit.

Ze hry Paní Studánka: Jan Pivec a Olga Scheinpflugová

Přesto by svoje povolání nevyměnili za nic na světě. I když je někdy nepřízeň osudu donutila vzít za vděk i jiným přivýdělkem, k divadlu se vždy věrně vraceli.

To platilo i ve válečných dobách. Mnoho herců muselo narukovat, ale i v zázemí bojiště zakládali divadelní spolky. A ženám, které zůstaly doma, nezbývalo než převzít mužskou práci. Stejně jako v mnoha jiných oborech. Dámy v mužských kostýmech, s parukami a nalepenými vousy zastaly i pánské role.

Nadšení poznamenané hospodářskou krizí

Zlatá éra českého divadla nastala mezi válkami, s příchodem avantgardy. Vznikla řada nových souborů a našla si své věrné publikum.

Rudolf Deyl starší (1876–1972). Na snímku z roku jako Hakon Hakonssön ve hře Nápadníci trůnu (Národní divadlo, 1920)

Do slibného vývoje ale zasáhla hospodářská krize. I tehdy mnozí herci stáli před rozhodnutím, zda zůstat u milovaného povolání. Nejen že někdy nedostali zaplaceno, byli i tací, kteří z lásky k divadlu dopláceli, aby se vůbec mohlo hrát.

S nastupujícím nacismem v Německu vstoupilo na česká jeviště silné politické téma. Jenže když Hitler uchvátil i naši zemi, ocitli se mnozí z těch, kteří na blížící se nebezpečí hlasitě poukazovali, v jeho hledáčku.

Koncem války přišli divadelní umělci o své milované povolání. V roce 1944 nacisté divadla zavřeli. Znovu se začalo hrát po válce, s velkým nadšením, s novými nadějemi do budoucna, ale i s novými nástrahami.

Poslechněte si Archiv Plus.

autor: Naďa Reviláková
Spustit audio