Města se rychle přidávají k zónám bez doplatků na bydlení. Brání přílivu nejchudších obyvatel

13. září 2017

Po novelizaci zákona o hmotné nouzi mají obce možnost vyčlenit území se zvýšeným výskytem nežádoucích sociálních jevů. Patří k nim narušování veřejného pořádku, negativní vliv na děti či přítomnost závislých osob. Do takových zón pak nebudou směřovat doplatky na bydlení u nových smluv. Formou opatření už tak některé obce činí. Politici nezastírají, že jde o sociálně vyloučené lokality. Tamní obyvatelé jsou však zároveň oběťmi byznysu s chudobou.

S Petrou Hrubou, terénní pracovnicí ze společnosti Člověk v tísni, navštěvujeme jednu z kladenských ubytoven. V otřesných podmínkách se bavíme s matkou tří malých dětí. Na nájem, který činí přes dvanáct tisíc, si doplácí z rodičovského příspěvku tři a půl tisíce. Na předchozí štaci to bylo ještě víc. Pokud se ubytovna dostane do zmiňované zóny, žena neví, kam půjde. Možná k matce přítele. Bez doplatku náklady na bydlení určitě nepokryje. A na běžný byt stejně nedosáhne. „Kdo by chtěl ubytovat Romy s tolika dětmi?“ Mnohé zdejší rodiny se snaží získat standardní bydlení i několik let. „Jen výjimečně se to ale podaří," potvrzuje terénní pracovnice.

Jiná těhotná mladá žena, která zde žije s přítelem a čtyřmi dětmi, platí majitelce měsíčně dvanáct a půl tisíce za jedinou místnost. Od úřadu práce na to dostává desetitisícovou podporu.

„Zatím nevíme, které oblasti Kladno určí, sledujeme vývěsku, ale doporučujeme, abyste si smlouvy prodlužovaly přes dodatky. Zákaz doplatků se nebude vztahovat na už uzavřené smlouvy,“ radí v postupu svým klientkám Hrubá.

Už nyní je podle ní jasné, že opatření dopadne nejen na nově příchozí, proti kterým je namířeno, ale že se bude týkat i zdejších rodin, které budou muset z nejrůznějších důvodů změnit adresu. Migrace mezi ubytovnami je totiž velmi častá. Lidé si chtějí polepšit, když je někde třeba jen více plotýnek ve společné kuchyni anebo čistší společný záchod.

První a hned dvojitý Jirkov

Už nyní je podle ní jasné, že opatření dopadne nejen na nově příchozí, proti kterým je namířeno, ale že se bude týkat i zdejších rodin, které budou muset z nejrůznějších důvodů změnit adresu. Migrace mezi ubytovnami je totiž velmi častá. Lidé si chtějí polepšit, když je někde třeba jen více plotýnek ve společné kuchyni anebo čistší společný záchod.

Kladno není zdaleka jediným městem, které chce využít zmíněné novelizaci. Podle Platformy pro sociální bydlení jde o desítky obcí a v severních Čechách dokonce dochází k domino efektu, kdy se obce chtějí bránit přílivu nových imigrantů ze sousedství a reagují řetězově.

Pravděpodobně první obcí, která vyhlásila dvě „bezdoplatkové zóny“ je Jirkov na Chomutovsku. Podle místostarostky Dany Jurštakové z ODS je zapotřebí využít všech zákonných možností, aby se problémy s nepřizpůsobivými zastavily. Opatření prý zasáhne i majitele bytů. Pokud přesunou své podnikáni o ulici dál, pro město podle Jurštakové nebude problémem zóny rozšířit. Místostarostka má za to, že doplatky nepředstavují až tak vysoké částky, aby je podnájemníci řešili, a doufá, že k migraci docházet nebude.

Na ubytovně

Je opatření protiústavní?

„Obávám se, že nám lidé začnou rychle utíkat, až zjistí, že na doplatky nedosáhnou a že jsou tu vyhlášené zóny,“ říká Renata Adamová, vedoucí terénní pracovnice spolku Světlo Kadaň, který pomáhá občanům v nepříznivých situacích i v Jirkově. Opatření vůči nově příchozím chápe a považuje za pozitivní. Problémy však podle ní budou přetrvávat a mohou dopadnout i na klienty a na SVJ, pokud dotyční zůstanou dlužni za nájem. Adamová otvrzuje, že ke snížení migrace dojde jen těžko. Přesto doufá, že se nájmy v Jirkově díky opatření poníží.


V jedné obci budou doplatek pobírat a v druhé obci na něj lidé nebudou mít nárok. V tom vidím velkou nerovnost. Emilie Třísková

Sousední Chomutov zvažuje, že se přidá také. Radní ustavili pracovní skupinu, která má posoudit pozitiva a negativa. Druhý náměstek primátora Jan Mareš (ČSSD) si stojí za tím, že jde o správný postup proti majitelům bytů, kteří parazitují na státní kase. Uvědomuje si však i rizika v podobě domino efektu, zhoršené situace těch, kdo budou muset na nájem doplácet z dávek na obživu, anebo faktu, že vyhlášení zóny se nebude líbit slušným občanům, když sníží hodnotu jejich nemovitostí. Mareš vnímá, že opatření může dopadnout kolektivně na všechny obyvatele území. Že je protiústavní, se však nedomnívá. „Pokud by se ale nevyhlásilo, rozhodnutí bychom se nedozvěděli,“ dodává.

O možné protiústavnosti se přitom vědělo už od počátku. Při projednávání ve sněmovně se k přílepku poslance Vladislava Vilímce z ODS negativně vyjádřila například ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). V Senátu pak novelizovanou normu odmítl ústavně-právní výbor. Jeho místopředsedkyně Emilie Třísková (ČSSD) považuje obecní zákaz doplatků na bydlení za krajně problematický. „V jedné obci budou doplatek pobírat a v druhé obci na něj lidé nebudou mít nárok. V tom vidím velkou nerovnost,“ říká Třísková. I přes další negativní stanoviska orgánů horní komory však normu prosadili senátoři z řad starostů a podepsal ji i prezident.

Třísková míní, že starostové chtěli především upozornit na problém. Už dnes podle ní ale existuje pojistka proti zneužívání zmiňované dávky a to v podobě kontrolní činnosti zaměstnanců úřadů práce. Podnět k Ústavnímu soudu zatím podávat nebude. Počká si, jak se s novým nástrojem obce popasují.

autor: luv
Spustit audio