Měsíc zrcadlem pro Venuši

Vzácný přechod Venuše, kterého se v Čechách dočkáme ve středu 6. června 2012 časně ráno, chtějí astronomové využít na výzkum husté atmosféry planety. Při pozorování Hubbleovým kosmickým teleskopem (HST) ovšem nemohou počítat s přímým sledováním Slunce, na kterém se planeta i se svou atmosférou promítne. Oslnivé Slunce by totiž poničilo drahou aparaturu uvnitř teleskopu. Vědci se tedy rozhodli pro neobvyklé řešení – HST zamíří k Měsíci, který bude v době úkazu ve fázi jen dva dny po úplňku, a využijí jej jako zrcadlo odrážející jak sluneční svit, tak malé procento světla procházející atmosférou Venuše.

Barvy odhalí vše
K detekování světla procházejícího Venušinou atmosférou pro určení chemického složení atmosféry planety pomůže vědcům pochopitelně spektrum Slunce. Měsíc je ideální objekt pro zrcadlové snímání slunečního světla, neboť jeho povrch sám přímo nezáří. Během pozorování bude tedy HST sbírat spektrum Slunce a oddělovat jeho složky na krátkovlnné a dlouhovlnné oblasti. Vědci při tom budou precizně porovnávat nasbíraná data se známým spektrem Slunce a budou se snažit odhalit jemné niance v pořízených datech. Příspěvek Venušiny atmosféry do celkového spektra bude nesmírně malý – pouze sto tisícina celkového množství slunečního světla bude filtrována atmosférou Venuše. To je také důvod, proč se vědci rozhodli pro tak obtížné pozorování využít právě HST. Dalekohled sice nepatří k největším vůbec, ale díky svému pozorování nad zemskou atmosférou může odhalit změny spektra pozorovaných objektů s mnohem menším rozlišením.

Přechod Venuše přes Slunce|foto: NASA

Hlavně neztratit cíl
Aby toho nebylo málo, čeká astronomy ještě jeden technický oříšek. Hubbleův teleskop totiž obíhá kolem Země s periodou asi 96 minut. Celý přechod Venuše ovšem potrvá okolo 7 hodin. Protože Měsíc není v oblasti, na kterou by mohl teleskop mířit po celou dobu, aniž by se mu schoval za periferii naší planety, budou muset astronomové přístroj správně ovládat a navádět tak, aby při každém oběhu mířil pořád do stejného místa. Z téměř stominutového oběhu budou mít vždy 40 minut namířeno na vybranou oblast Měsíce a další hodinu na správné doladění teleskopu, aby mířil požadovaným směrem s co nejvyšší přesností.

Úkaz pro hledání mimozemského života
Celý tento projekt má především pomoci vědcům ověřit technologie a metody, kterými budou pozorovat vzdálené exoplanety prolétající před svými mateřskými hvězdami. V případě Venuše už astronomové chemické složení atmosféry znají, takže jej budou při tomto pozorování hledat. Půjde o nesmírně malé otisky na spektru napozorovaného světla. Pokud se to ovšem podaří, budou schopni odhalit podrobné složení atmosfér vzdálených exoplanet a na základě znalosti složení atmosféry naší modré planety tak i určit, zda na nich nejsou podmínky vhodné pro život. Nebo dokonce – zda už životem nekypí.

Hubbleův kosmický dalekohled|foto: NASA

Poslední pokus století
Pro uskutečnění projektu musí vědci počítat se sázkou na jistotu. Nemají totiž jak svůj záměr vyzkoušet a ani samotné pozorování považovat za pouhou zkoušku do budoucna. Přechod Venuše přes Slunce je totiž velmi vzácný – planeta se na slunečním kotouči promítne vždy dvakrát za osm let a pak znovu dvakrát až po více než století. Červnový přechod je tím druhým z jediné dvojice 21. století, přičemž první přechod proběhl roku 2004. Další dva přechody Venuše přes Slunce se uskuteční až v letech 2117 a 2125.

Lze se pouze domnívat, že pokud pokus nepřinese kýžené výsledky, ke zopakování budou muset vědci vynaložit mnohem větší úsilí. Jediná možnost, jak se vyhnout dlouhému čekání a své metody zpřesnit, je postavit vesmírný teleskop a poslat jej například k Marsu či Jupiteru. Odtamtud totiž kromě tranzitu Venuše mohou astronomové natrefit i na tranzit naší Země přes Slunce.