Meloniová uspěla, protože je na rozdíl od Berlusconiho a Salviniho konzistentní, vysvětluje italský novinář Pieralli

Poukazuje na to, že koaliční Liga Mattea Salviniho měla před válkou blízko k Rusku a později se pacifistickou rétorikou snažila zmírnit podporu pro Ukrajinu. Proruskými výroky je znám i třetí z lídrů pravicové koalice, expremiér Silvio Berlusconi.

Čtěte také

Favoritka italských voleb vychází z fašistického hnutí. Chytře ale zvolila prozápadní orientaci, popisuje novinář Pieralli

„Ve vztahu k Ukrajině udělal docela výrazné otočky. Je to pán ve vysokém věku, často něco vystřelil a druhý den úplně otočil, tak ho nelze brát úplně seriózně,“ soudí novinář. „Itálie obecně je pro pomoc Ukrajině, ale když se ptáte běžných Italů, jestli jsou pro vojenskou pomoc, tak většina řekne, že je proti,“ shrnuje.

Nová vláda prý bude mít vlažnější postoj nejen k protiruským sankcím a vojenské pomoci Ukrajině, ale i k evropské integraci.

„Meloniová podporuje členství Itálie v Evropské unii i v eurozóně a Severoatlantické alianci, ale určitě bude chtít brzdit integrační proces a tlačit na to, aby členské státy získaly zpět některé kompetence,“ míní Pieralli.

Levicově orientovaná část Itálie má silné obavy, že země jde směrem k neofašismu.
Andreas Pieralli

Lze rovněž očekávat, že se italská vláda bude stavět na stranu Polska a Maďarska v jejich sporu s Evropskou komisí ohledně stavu právního státu v obou zemích, s přijímáním podobných změn v Itálii bude ale opatrná.

„Meloniová si bude dávat pozor, aby nedala podnět k obavám, že bude narušovat demokratické zřízení, ale bude prosazovat konzervativní témata, jako je tradiční rodina a omezení sňatků homosexuálů, nebo upozadí klimatickou politiku,“ předpovídá.

Autentická premiérka

Jedním z témat pravděpodobné budoucí premiérky je posun k prezidentskému systému. Pokud by se jí to podařilo, mohly by se teoreticky naplnit obavy části společnosti z její politické strany, která navazuje na poválečné Italské sociální hnutí, jež sdružovalo italské fašisty.

„Levicově orientovaná část Itálie má silné obavy, že země jde směrem k neofašismu a krajní pravici, naopak podle voličů pravice nic takového nehrozí a levice tím hrozí, protože nemá voličům co jiného nabídnout,“ popisuje s tím, že návrat fašismu podle něj bezprostředně nehrozí.

Meloniová má hodnotová témata, která dlouhodobě hájí. Kdežto u Salviniho jsme viděli, že se hodně řídil veřejným míněním.
Andreas Pieralli

Meloniová u voličů uspěla zejména díky tomu, že se její strana neúčastnila vlády Maria Draghiho, čímž získala podporu antisystémově naladěných občanů. Bývalý premiér se sice těší velké důvěře, jeho úřednická vláda ale nebyla nositelem jasných politických hodnot, se kterými by se mohla široká veřejnost ztotožnit.

„Meloniová má hodnotová témata, která dlouhodobě hájí. Kdežto u Salviniho jsme viděli, že se hodně řídil veřejným míněním, které se často mění. Jednou to jsou migranti, jindy problémy ve školství. Nevystupoval konzistentně,“ srovnává.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Italové opět k předčasným volbám

Tradičním receptem pravice na ekonomické problémy je snížení daní, které jsou v Itálii vysoké. Daňové škrty ale v minulosti vedly ke zvýšení už tak obrovského veřejného dluhu a zvýšení úroků.

V oblasti energetiky se na pravici diskutuje o možnosti návratu k jaderné energii, kterou si Itálie zakázala po referendu v 80. letech. „I kdyby to ale bylo schváleno, potrvá to několik desítek let, než se to provede,“ uzavírá Pieralli.

Poslechněte si záznam rozhovoru v Interview Plus.