Mé myšlenky jsou tak mělké, jak jsem mělký já, říká Patrik Hartl

3. prosinec 2018

Patrik Hartl je kmenovým režisérem pražského divadla Studio DVA, ale také autor beletrie. „Umím psát jen v hloubkách, které jsou mi niterní a blízké. Nedokážu překročit svůj vlastní stín a ani se o to nesnažím,“ říká pondělní host Osobnosti Plus.

Lovím hezké rybky v mělkých vodách, kde je mi dobře, a bojím se jít do hlubokých vod... Protože tam třeba nic nenajdu,“ říká a se smíchem dodává:

„Mé myšlenky jsou mělké tak, jak jsem mělký já. Moje ambice nepřesahují uvědomění si sama sebe. Píši, protože mě baví vymýšlet si příběhy, a nepřemýšlím na tím, jestli atakuji nějakou hloubku nebo přesah, protože mi to není vlastní. Nechci se obtisknout do historie, ani nemám touhu vyniknout hloubkou myšlenek. Hlavně toužím překonat samotu a vyprávět příběhy, které se mnou budou sdílet čtenáři, nebo diváci.“

Režisér a spisovatel Patrik Hartl je olomouckým rodákem a v Olomouckém divadle pracoval dva roky jako elév. Vystudoval filmovou a divadelní režii na pražské FAMU. Nyní působí jako kmenový autor a režisér pražského divadla Studio DVA. Jeho sestrou je Lucie Pilipová, manželka ekonoma, politika a nakladatele Ivana Pilipa. Je ženatý, v roce 2006 se mu narodil syn Hynek a v roce 2017 dcera Ája.

Pět dní v Tatrách

Se zdánlivým paradoxem k tématu samoty však vypráví o svých touhách.

Normalizace pro mě byla silné trauma, vzpomíná nakladatel Aleš Lederer

Aleš Lederer

„Myslím si, že jsem z podstaty naivní. Ale samozřejmě jsem se s lety, zkušenostmi, prohrami a drobnými vítězstvími zase posunul dál,“ říká o sobě nakladatel Prostoru Aleš Lederer.

„Jsem šťastný ve Vysokých Tatrách, když jsem tam sám. Bez přátel a rodiny. A chodím po horách, pěšky, to se mi líbí. Rád relaxuji o samotě, v usebrání a hlavně s výhledem na hory. Naposledy se mi to podařilo v březnu, na pět dní. To je veškerý můj relax za letošní rok.“

Budu psát, i kdyby se to neprodávalo

Úspěšný spisovatel nabízí pro čtenáře neobvyklý úhel pohledu na svou tvorbu.

„Vymýšlím příběhy a pracuji s fantazií. Z té se v okamžiku zveřejnění stává jakási obchodní komodita, a tak je na ni také nahlíženo. Přitom si jen vymýšlím a píši. To mě baví a i kdyby se toho prodalo pět tisíc, tak budu psát a vymýšlet dál. Když o moje psaní mají lidé zájem, je má radost samozřejmě větší, to je jasné. Ale tahle radost velmi rychle vyprchá. Radost z fantazie je mnohem delší než z tržního úspěchu.“

Na fantazii je půvabné to, že mohu z toho, co se děje, vyloučit to, co se mi nelíbí.
Patrik Hartl

Jsem, jaký jsem

Patrik Hartl ale oblíbený mezi čtenáři je a dělí se o svůj názor na tajemství úspěchu. „Myslím, že to je především tím, že jsem vnitřně ustrojený velmi podobně jako většina lidí. Protože hit člověk nevytvoří tím, že se o něco snaží, ale tím, jaký je. Pokud vyhovujete lidem a jste jim blízký, rozumí vám, a pak to rezonuje rychleji a hodně,“ vysvětluje.

Připouští ale, že kalkuluje se svým nadáním a produkuje díla, která sám jako autor neobdivuje. Na nikoho necílím, ani bych to neuměl. Svou poslední knížku jsem psal devatenáct měsíců. A určitě bych nedokázal tak dlouhou dobu uspokojovat potřeby někoho jiného než sebe sama,“ uzavírá.

Pokud se chcete dozvědět, jaké jsou dva zásadní životní cíle, kterých chce Patrik Hartl dosáhnout, poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová

Související