Matěj Schneider: Newyorský Baron Prášil George Santos a ostuda amerických institucí
Washingtonem otřásá skandál, který ale už není sebemenším překvapením. Týká se loni zvoleného newyorského kongresmana Geroge Santose – ve spoustě zpráv o něm za poslední půl rok autoři hned po představení jeho jména často dodávají něco jako: „Tedy pokud je to vůbec jeho pravé jméno.“
Podle všeho je, nicméně Santos v minulosti vystupoval i pod jinými jmény: je to totiž očividně sériový lhář a fabulátor nejhrubšího zrna. To mu ale nezabránilo být zvolen do americké Sněmovny reprezentantů a setrvat tam i dlouho poté, co na něj všechno prasklo.
Čtěte také
Krátce po loňských volbách na něj vyplavala neskutečná série obvinění, někdy šlo o relativně komické lži, jindy o šokující podvody a mnoho z nich vyloženě zločinného charakteru. Vyvracena byla jeho tvrzení o původu jeho předků (podle Santose měli utéct z Evropy před Hitlerem a Stalinem, zjevně si však vše notně přibarvil, až vymyslel).
Taktéž se lživě snažil čerpat soucit tvrzením, že jeho blízcí byli obětmi různých tragédií – ať už mělo jít o jeho matku a teroristické útoky 11. září 2001, nebo jeho spolupracovníky a masovou střelbu na floridský gay club Pulse v roce 2016. Ani nic z toho se nestalo tak, jak tvrdil.
S penězi na kampaň zacházel všelijak
Závažnější – i když neméně bizarní – byla série obvinění, která se týkala podvodů, které všechny souvisely s různými psy. V jednom případě měl Santos odcizit tisíce dolarů, které měl vybrat přes internet na charitativní účely, konkrétně operaci pro nemocného asistenčního psa patřícího jednomu veteránovi. Santos zmizel i s penězi a pes zemřel. V jiném případě měl platit falešným šekem za štěňata prodávané chovatelem z amišské komunity. Zní to jako příliš košatě vymyšlené vtipy…
Čtěte také
Přestože se vše začalo provalovat krátce po volbách, nezřekla se Santose jeho strana. Vysvětlení je poměrně cynické: republikáni v loňských volbách získali velmi těsnou většinu v dolní komoře Kongresu. Ta se projevila už hned na začátku roku v dramatické volbě republikánského předsedy Kevina McCarthyho: ten nakonec post získal, a to i díky hlasu Santose.
Právě toto hlasování dobře ilustrovalo, jak důležitý je při takhle těsném rozložení sil ve Sněmovně pro republikány každý jednotlivý hlas. A Santos se tak sice symbolicky vzdal svých členství ve sněmovních výborech, ale i přes monstrózní skandály ho strana i nadále tiše tolerovala (byť zjevně ho mnozí spolustraníci relativně ostrakizovali).
Čtěte také
Na začátku května oznámily federální úřady obžalobu Santose především ve věci podvodů na financování jeho kampaně do Kongresu. Financování kampaní je sice v USA regulováno velmi laxně, ale porušení hrstky relevantních pravidel většinou úřady vymáhají vcelku tvrdě.
Santos s penězi na svou kampaň zjevně zacházel všelijak. Jsou tu důvěryhodná podezření, že z nich platil osobní výdaje, velmi nejasný je jejich původ a jsou tu velmi okázalé snahy o podvod, jako pravidelné utrácení těsně pod 200dolarovým limitem, přičemž výdaje tuto hranici přesahující je dle zákona potřeba důkladněji dokumentovat.
Nicméně ani odsouzení v této kauze by dle amerických zákonů nemuselo ukončit jeho kariéru kongresmana – byť je v podobných případech obžalovaných politiků obvyklé, že cynicky vymění nabídku svého dobrovolného odstoupení z funkce za vyhlídku shovívavější dohody s žalobcem.
Těžko hledat lepší ilustraci krize
Kromě ostudy pro Santose samotného i pro republikánskou stranu vrhá kauza do nelichotivého světla i velká americká média, ale i newyorskou pobočku demokratické strany, která nebyla schopna Santose porazit (a obecně v loňských volbách pohořela).
Co se týče médií, například deník New York Times má sice i přes stále bublající krizi financování médií obří prostředky. I přestože sídlí v Santosově domovském státě, a přestože se teď medializací kauzy chlubí, nepodařilo se mu ji rozlousknout před volbami.
Na nesrovnalosti ohledně Santose tehdy upozorňoval místní longislandský týdeník The North Shore Leader, ale bez větší odezvy. Těžko hledat lepší ilustraci krize velkých amerických institucí než právě případ Santos.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
