Matěj Schneider: Bidenova dezinformační rada je fiasko. Odvolaná ředitelka se nepoučila z vlastní české lekce

27. květen 2022

Na přelomu dubna a května oznámilo americké Ministerstvo vnitřní bezpečnosti vznik nového tělesa, rady, která by se měla zabývat bojem proti dezinformacím. Nad tento základní fakt jste se o reálné činnosti takzvané Disinformation Governance Board (DGB) v následujících týdnech moc nedozvěděli.

DGB zní stejnou měrou jako bezzubá agentura, která ani nemá jasně vydefinované pole působnosti a agendu, tak jako něco vymyšleného Georgem Orwellem – ostatně kritici DGB rychle překřtili na „Ministerstvo pravdy“.

Čtěte také

Mělo jít jen o poradní orgán, který by dezinformace monitoroval, nebo proti nim měl i aktivně zasahovat? Reputaci rodící se rady nepomohl ani výběr ředitelky DGB, kterou se velmi krátce stala Nina Jankowiczová. Bidenova administrativa ji vychválila jako expertku s lety zkušeností na poli dezinformací. Před dvěma lety vydala knihu How To Lose The Information War, ve které věnuje jednu kapitolu i vzniku českého Centra proti terorismu a hybridním hrozbám pod Ministerstvem vnitra.

Ostrou kritiku toho, jak Jankowiczová podala českou dezinformační scénu, sepsala pro americký (konzervativní, byť silně proti-trumpovský) web The Bulwark Monika Richter. Richter zde autorce vyčítá mimo jiné to, že se soustředí na malé dezinformační weby a upozaďuje roli prezidenta Miloše Zemana v šíření kremelských narativů v Česku, nebo také, že se opírá o výpovědi šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla.

Katastrofa na všech frontách

Většina kritiky Jankowiczové se ale nesoustředila na její knihy, ale na její výstupy na sociálních sítích. Největší pozornost z pravicové části politického spektra přitáhly její tweety o kauze týkající laptopu Bidenova syna Huntera, které (eufemisticky řečeno) nezestárly dobře.

Čtěte také

Jankowiczová v roce 2020 nebyla zdaleka jediná, která naznačovala, že celá kauza může být ruskou vlivovou operací. K publikaci informací z laptopu Bidenova syna se tehdy odhodlal z velkých amerických médií jen deník New York Post (jehož twitterový účet byl v souvislosti s tímto krátce zablokován). Nicméně rok a půl poté se jako relevantní touto kauzou začaly zaobírat i v liberálních kruzích respektovaná média jako New York Times nebo Politico.

Bidenova administrativa nevydržela tlak veřejnosti a ke konci května oznámila, že Ninu Jankowiczovou odvolává a pozastavuje celý plán na dezinformační radu. Komentátorka Taylor Lorenzová se ve svém článku pro Washington Post pokusila podat celý příběh tak, že Bílý dům podlehl pravicové dezinformační kampani proti Jankowiczové.

Čtěte také

Jakkoliv nejde popřít, že v určitých kruzích na sociálních sítích se Jankowiczová stala terčem odpudivých útoků, dezinformační radu věcně kritizovali technologičtí experti i kolegové Lorenzové z Washington Post, nebo taky část americké levice, jejíž příznivci například připomínali zaujaté tweety Jankowiczové směrem k senátoru Berniemu Sandersovi, nebo obhajobu ukrajinské krajní pravice. I Lorenzová ale později na Twitteru uznala, že start dezinformační rady byl „katastrofou na všech frontách“. Podle nedávného průzkumu I&I/TIPP pak 55 procent dotázaných, kteří kauzu sledovali, řeklo, že ve vznikající radu nemají vůbec žádnou, nebo jen nízkou důvěru.

Matěj Schneider

Celá kauza je o to absurdnější, že Jankowiczová ve své zmíněné knize popisuje potíže, se kterými se při startu potýkalo právě české Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Zjevně se z vlastní knihy nepoučila a těleso, v jehož čele měla stát, nakonec dopadlo daleko hůře než jeho český ekvivalent. Tragikomickou třešničkou na dortu je pak to, že Bidenova administrativa pověřila úkolem přehodnocení smyslu rady mimo jiné Michaela Chertoffa, bývalého šéfa Ministerstva vnitřní bezpečnosti a spoluautora kontroverzního bushovského Patriot Actu. Jestli chtěla administrativa uklidnit americkou veřejnost, která je notoricky citlivá na otázky svobody projevu, nemohla nic udělat hůře.

Autor je publicista

Spustit audio