Matěj Schneider: Biden by měl stáhnout žalobu na Assangeho. Měl to udělat už dávno

12. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Demonstranti v Londýně požadují propuštění Juliana Assange

Spojené státy už několik let usilují o vydání šéfa WikiLeaks Juliana Assangeho z Velké Británie, kde je držen ve vězení. Zadržen byl v roce 2019, když se zástupci Ekvádoru uchýlili k bezprecedentnímu kroku a vpusili britské úřady do své ambasády, kde se Assange dlouhá leta skrýval.

Původně se na ambasádu uchýlil kvůli hrozbě vydání do Švédska v souvislosti s obviněním ze sexuálního násilí. Švédské úřady ale už před několika lety o Assangeovo vydání usilovat přestaly.

Assange se přitom dle svých slov neděsil vydání do Švédska, ale toho, že by ho pak Švédové vydali právě do Spojených států, kde by byl souzen ohledně své publikační činnosti.

Čtěte také

Na začátku letošního roku pak britská soudkyně zamítla Assangeovo vydání do Spojených států. Zpráva v lednu trochu zapadla částečně kvůli tomu, jak divoce se ve Washingtonu měnila administrativa. Proces vydání Assangeho byl totiž zahájen za Donalda Trumpa.

Barack Obama a jeho ministerstvo spravedlnosti předtím sice po vydání Assangeho podle všeho velmi toužili, ale poté, co nebyli schopni právníci z ministerstva přijít na způsob, jak si nechat vydat Assangeho, aniž by tím otevřeli Pandořinu skřínku potenciálních žalob na nejrůznější média a ohrozili tak svobodu tisku v zemi, své snahy radši ukončili. Obamovi nástupci se bohužel však z jeho kroků nepoučili.

Psychologické mučení

Vzhledem k otevřenému pohrdání, s jakým se Donald Trump chová k velké části amerických médií, není příliš překvapivé, že jeho administrativa už tyto obavy o svobodu tisku nesdílela.

Čtěte také

Na Trumpa sice apeloval jeho velký mediální spojenec, moderátor Fox News Tucker Carlson, aby žalobu na Assangeho stáhnul. Trump tyto prosby ale ignoroval. Část zastánců Assangeho tak vyhlížela s nadějemi k nové administrativě – vrátí se s demokraty do Bílého domu obavy z dopadu potenciálního procesu s Assangem? Nic takového se ale nestalo. Naopak, Bidenovo ministerstvo spravedlnosti se proti zamítnutí vydání odvolalo.

Nový zlom v kauze teď přinesli reportéři islandského čtrnáctideníku Stundin. Americká žaloba na Assangeho se totiž zásadně opírá o výpovědi Islanďana Sigurdura Ingiho Thordarsona. Před americkými úřady Thordarson zveličil svůj kontakt a spolupráci s Assangem a mimo to navíc od WikiLeaks zpronevěřil více než 50 tisíc dolarů.

Čtěte také

Podle americké žaloby měl Assange Thordarsona nabádat k hackování členů islandského parlamentu a nahrávání jejich konverzací. Podle zjištění reportérů Gunnara Jónssona a Bjartmara Alexanderssona si ale Thordarson i tuto část své výpovědi přikrášil.

Assangeovi měl prý nakonec jen předat jakési soubory, které dostal od nejmenované třetí strany. Ty skutečně měly obsahovat hackováním získané informace ohledně islandských politiků, jejich obsah ale nebyl Thordarsonovi známý. Tolik k nabádání k hackingu.

Obvinění z přímého nabádání a pomoci s hackováním leží přitom v naprostém jádru americké žaloby, která je teď o mnoho slabší než v lednu, kdy byla britskou soudkyní zamítnuta. K podobným obviněním se americké úřady pokusili si napomoct i opětovným věznením whistleblowerky Chelsea Manningové, která i přesto proti Assangeovi odmítla znovu vypovídat.

Matěj Schneider

Julian Assange je tak i nadále držen v britské věznici v takových podmínkách, které i zvláštní zpravodaj OSN Nils Melzer označil za „psychologické mučení“.

Administrativa Joea Bidena by tuto frašku mohla kdykoliv z vlastní vůle ukončit. Měla k tomu příležitost na začátku roku a teď po nových islandských zjištěních znovu. Spíš to ale vypadá, že snahy o vydání Assangeho do Spojených států jsou v tuto chvíli naprosto konsenzuální politikou jak republikánů, tak demokratů – dopady na svobodu tisku vem čert.

Autor je publicista

Spustit audio