Neue Zürcher Zeitung: Vydavatele WikiLeaks Assange Britové do Spojených států nevydají
Britský soud včera rozhodl, že zakladatel portálu Australan Julian Assange nemá být vydán do Spojených států. Důvodem jsou obavy, že by mohl v americkém vězení spáchat sebevraždu.
Podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung má Assange v Evropě hodně příznivců, kteří v něm vidí hrdinu boje za svobodu. Pro mnohé ztělesňuje kritický postoj k USA.
Čtěte také
Není proto divu, že rozhodnutí londýnského soudu mnozí očekávali s obavami. Soudkyně nakonec rozhodla, že Velká Británie zakladatele a vydavatele Wikileaks do Spojených států nevydá. Na základě jeho špatného tělesného i duševního stavu. Co naopak u soudu roli nehrálo, byla ideologická nadstavba celého případu.
Assangeovi přívrženci tvrdí, že proces je politický a že v USA by nemohl čekat spravedlivý proces. To však britská soudkyně Vanessa Baraitserová ve svém rozhodnutí odmítla. Nepřiklonila se k rozšířenému názoru, podle kterého by snad americká obžaloba narušila ústavou chráněnou svobodu slova a tisku.
To, jestli se Assange skutečně dostane na svobodu, se ale ukáže až po očekávaném americkém odvolání. Podle listu Neue Zürcher Zeitung můžeme čekat, že britské vládě rozhodnutí soudu vyhovuje a případ uzavře. Už nyní prý navzdory provokacím Assangeových příznivců dokázala, že nejvíc jí záleží na dodržování zákonů.
Lukašenko chce semknout lid
Běloruské státní noviny Bělarus Segodňa informují o prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Čtěte také
Rok 2021 označil rokem národní jednoty. Toto rozhodnutí prý přijal proto, aby tak konsolidoval společnost a semknul běloruský lid, a to na bázi idejí suverenity a nezávislosti.
Prezident během svého novoročního projevu řekl, že rok 2020 byl pro zemi velmi těžký a někteří lidé by se rádi vrátili do Běloruska, jaké bylo ještě o rok dřív. On s tím ale nesouhlasí.
„Vracet do minulosti se nebudeme. Nemáme čas opakovat to, čím jsme už jednou prošli. Musíme vytvořit Bělorusko budoucnosti, které bude lepší než to dnešní. K tomu stačí poslat rok 2020 do minulosti. Nesmíme ale zapomenout na lekci, kterou nám uštědřil.“
V Google mají odbory
K poměrně neobvyklé události došlo na druhé straně Atlantiku. Ve společnosti Google totiž vznikla odborová organizace. Informuje o tom americký deník New The York Times. Nové odbory mají 225 členů, což je ale jen zlomek z víc než 260 tisíc zaměstnanců a externistů, kteří pro Google pracují.
V technologických firmách, které působí v kalifornském Silicon Valley, jsou odbory spíš zvláštností. Cílem organizace také není v první řadě vyjednávat s vedením firmy o mzdách, spíš jde o dodržování zákonů. Už v roce 2018 protestovalo 20 tisíc zaměstnanců proti postoji Googlu k sexuálnímu obtěžování žen na pracovišti. Zaměstnancům vadil ale i vývoj umělé inteligence pro americké ministerstvo obrany, připomíná deník New York Times.
Celý přehled tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
