Neue Zürcher Zeitung: Vydavatele WikiLeaks Assange Britové do Spojených států nevydají

Podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung má Assange v Evropě hodně příznivců, kteří v něm vidí hrdinu boje za svobodu. Pro mnohé ztělesňuje kritický postoj k USA.

Čtěte také

Daniel Veselý: Perzekuce Juliana Assange je nepokrytým útokem na svobodu projevu

Není proto divu, že rozhodnutí londýnského soudu mnozí očekávali s obavami. Soudkyně nakonec rozhodla, že Velká Británie zakladatele a vydavatele Wikileaks do Spojených států nevydá. Na základě jeho špatného tělesného i duševního stavu. Co naopak u soudu roli nehrálo, byla ideologická nadstavba celého případu. 

Assangeovi přívrženci tvrdí, že proces je politický a že v USA by nemohl čekat spravedlivý proces. To však britská soudkyně Vanessa Baraitserová ve svém rozhodnutí odmítla. Nepřiklonila se k rozšířenému názoru, podle kterého by snad americká obžaloba narušila ústavou chráněnou svobodu slova a tisku.

To, jestli se Assange skutečně dostane na svobodu, se ale ukáže až po očekávaném americkém odvolání. Podle listu Neue Zürcher Zeitung můžeme čekat, že britské vládě rozhodnutí soudu vyhovuje a případ uzavře. Už nyní prý navzdory provokacím Assangeových příznivců dokázala, že nejvíc jí záleží na dodržování zákonů.

Lukašenko chce semknout lid

Běloruské státní noviny Bělarus Segodňa informují o prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Čtěte také

Analytik Havlíček: Kreml může Lukašenka hodit přes palubu, i pro Rusko je toxický

Rok 2021 označil rokem národní jednoty. Toto rozhodnutí prý přijal proto, aby tak konsolidoval společnost a semknul běloruský lid, a to na bázi idejí suverenity a nezávislosti.

Prezident během svého novoročního projevu řekl, že rok 2020 byl pro zemi velmi těžký a někteří lidé by se rádi vrátili do Běloruska, jaké bylo ještě o rok dřív. On s tím ale nesouhlasí.

„Vracet do minulosti se nebudeme. Nemáme čas opakovat to, čím jsme už jednou prošli. Musíme vytvořit Bělorusko budoucnosti, které bude lepší než to dnešní. K tomu stačí poslat rok 2020 do minulosti. Nesmíme ale zapomenout na lekci, kterou nám uštědřil.“

V Google mají odbory

K poměrně neobvyklé události došlo na druhé straně Atlantiku. Ve společnosti Google totiž vznikla odborová organizace. Informuje o tom americký deník New The York Times. Nové odbory mají 225 členů, což je ale jen zlomek z víc než 260 tisíc zaměstnanců a externistů, kteří pro Google pracují. 

V technologických firmách, které působí v kalifornském Silicon Valley, jsou odbory spíš zvláštností. Cílem organizace také není v první řadě vyjednávat s vedením firmy o mzdách, spíš jde o dodržování zákonů. Už v roce 2018 protestovalo 20 tisíc zaměstnanců proti postoji Googlu k sexuálnímu obtěžování žen na pracovišti. Zaměstnancům vadil ale i vývoj umělé inteligence pro americké ministerstvo obrany, připomíná deník New York Times.

Celý přehled tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiu.