Matěj Schneider: Nová žaloba na Assange znamená konec svobody tisku v USA

30. květen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Julian Assange
0:00
/
0:00

Komentáře o tom, jak Donald Trump ohrožuje americkou republiku, slýcháme každých několik dní doslova od jeho inaugurace.

Když se jeho administrativa dopouští největšího ohýbání ústavy, je najednou podezřelé ticho.

Americké úřady vězněním Chelsea Manning pošlapávají ústavu

Chelsea Manning

Občas člověku trvá, než stihne na nespravedlnost zareagovat tak, jak by chtěl. Čím je mu ta nespravedlnost méně na očích, tím to většinou trvá déle. Hrůzostrašným příkladem tohoto jevu je probíhající válka v Jemenu, ke které se snad za poslední rok konečně svět začíná probouzet. Dalším je opětovné uvězněni whistleblowerky Chelsea Manning.

Za jeho dva raketové útoky na Sýrii mu dokonce velká část jeho oponentů přímo tleskala. U toho loňského se teď ukazuje, že se opíral o velmi vetché důkazy o údajném chemickém útoku, který spáchal syrský režim ve městě Dúmá.

Trump navíc obešel kongres, který by měl v takových případech žádat o souhlas. Podobně tomu bylo minulý měsíc, kdy USA začaly usilovat o vydání šéfa WikiLeaks Juliana Assange, kterému ve stejný moment Ekvádor zrušil azyl ve své londýnské ambasádě a nechal Australana zatknout britskou policií.

Žaloba na Assange, kterou americké ministerstvo vzápětí odtajnilo, byla problematická z pohledu svobody tisku. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Assangovým případem je americkými úřady znovu ostudně držena Chelsea Manning, bylo naprosto zřejmé, že další žaloby přibudou.

Kdo je ještě novinář a kdo ne?

Julian Assange si naše sympatie nezaslouží, tvrdí komentátor Edward Lucas

Britská policie s pozváním ekvádorské strany vtrhla  do londýnské ambasády Ekvádoru a doslova vynesla šéfa Wikileaks Juliana Assange

Historie bude na protizápadní nihilismus projektu WikiLeaks pohlížet negativně. Alespoň to tvrdí komentátor britského deníku The Times Edward Lucas. Jak v úvodu svého článku připomíná, zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange minulý týden po sedmi letech nuceně opustil azyl na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Nová várka, kterou ministerstvo přidalo nedávno, je vyloženě frontálním útokem na první dodatek americké ústavy, který svobodu tisku zaručuje.

Nové žaloby spoléhají na kontroverzní špionážní zákon z roku 1917. Ten byl například použit proti whistleblowerovi Danielu Ellsbergovi, když skrze New York Times a Washington Post zveřejnil dokumenty týkající se války ve Vietnamu. Ellsberg je dnes za svoje činy všeobecně považovaný za hrdinu.

V případě žaloby proti Assangovi je to poprvé, kdy americká vláda tento zákon používá nikoli proti zdroji leaku, jako byl Ellsberg, ale proti vydavateli. 

Možná teď namítáte, že Assange a WikiLeaks nedělají tradiční novinařinu a nezaslouží si proto stejnou ústavní ochranu. Jenže kdo rozhodne o tom, kdo je ještě novinář a kdo ne?

Obamovo ministerstvo spravedlnosti vedlo osmiletou válku proti whistleblowerům, která v americké historii nemá obdoby. Na žalobu Assange si ale netroufli. Věděli totiž, že právně nejde udělat jasná dělicí čára mezi WikiLeaks a tradičnějšími médii.  

Ivan Hoffman: Pro spoustu lidí se stal Assange inspirací a teď se navíc může stát i mučedníkem

Protest před soudem ve Westminsteru, který má rozhodnout o vydání Assange do USA

Sedmiletý azyl Juliana Assange na ekvádorské ambasádě v Londýně skončil zatčením. „Je to padouch, nebo hrdina,“ ptá se v pořadu Jak to vidí komentátor Ivan Hoffman.

Precedens, který může žalobou Assange vzniknout, by byl budoucími administrativami snadno zneužitelný proti nepohodlným redakcím, ať už New York Times, nebo Washington Post. Obě redakce si to uvědomují. Washington Post o tomto nebezpečí jasně psal už za Obamy. New York Times zdůrazňují nejasnou právní hranici mezi různými typy médií ve své nedávné zprávě o nových žalobách.

Teď jde jen doufat, že britský soud Assange do Spojených států nevydá. Některé situace jsou totiž poměrně jednoduché: buďto jste proti jeho vydání do USA, nebo jste pro svět, ve kterém mohou být média jako New York Times perzekvována, za to že zveřejňují informace proti vůli své vlády. A je vcelku jedno, co si osobně konkrétně o Assangovi myslíte. 

Autor je redaktor Radia Wave

Spustit audio