Masakr v Buči byl z velké části záležitostí individuálního násilí. A to ve společnosti bude vždy, míní evoluční biolog Zrzavý

„Teď to zrovna vypadá, že možná došlo k nějakému zvratu, ale já bych ještě počkal, protože mám temné podezření, že se nakonec ukáže, že k němu nedošlo a že počet obětí válečných konfliktů bude klesat i včetně letošního roku,“ dodává.

Čtěte také

Buča není a nebude výjimkou. Tohle dělalo Rusko už dřív a plánovalo to i teď, píše expert Watling

„Válka na Ukrajině má dva aspekty, které ji dělají nápadnou. Za prvé je blízko a za druhé jsme už dlouho nezažili takovou tu opravdu plnokrevnou válku dvou států, dvou armád proti sobě,“ popisuje Zrzavý.

A připomíná nedávný vývoj: „V loňském roce se rozklenula duha míru nad Afghánistánem, což byl jeden z největších dodavatelů obětí válečného násilí. V podstatě utichla válka v Jemenu a skoro zmizela, nebo velmi oslabila, drogová válka v Mexiku. Takže možná ten celkový součet nakonec bude stále pokračovat v poklesu.“

Náš eurocentrismus nás vždy vede k představě, že kde jsme my, tam půjdou všichni.
Jan Zrzavý

Nutnost bojovat v člověku prý ale určitě zůstane i nadále. Nemusí se však už nutně projevit právě válkou v jejím klasickém pojetí.

„V současné době jsou živí lidé už tak bezvýznamní, že je skoro nemá cenu vraždit. V podstatě všechno se odehrává ve virtuálním prostoru.“

Na frontě se člověk změní

Masakr, ke kterému došlo v Buči, je podle něj z velké části záležitostí individuálního násilí, které bude ve společnosti vždy.

„To, co se děje na frontách, vždy bylo z velké části dáno tím, že jsou tam ti vojáci jaksi urvaní ze řetězu, protože jsou vyrvaní ze sociálních vazeb, jsou anonymní. A lidé na frontách vždy dělali věci, které bychom do nich neřekli,“ vysvětluje Zrzavý.

Čtěte také

Kdo bude pykat za válečné zločiny v Buči? Vinu musí prokázat každému jednotlivci, upozorňuje bývalá soudkyně v Haagu

Evoluční biolog také upozorňuje na evropskou „anomálii“. „Evropa je v tomto divná. Tady se nápadně málo vraždí. Když se podíváte na mapu světa, tak zjistíte, že všude jinde se vraždí podstatně víc.“

A je prý třeba si být tohoto faktu vědom. „Náš eurocentrismus nás vždy vede k představě, že kde jsme my, tam půjdou všichni. Ale to není vůbec jisté,“ říká Zrzavý a upozorňuje například na pouliční násilí v amerických slumech, především ve Střední Americe.

Jaké nejvýznamnější vývojové skoky člověk zažil? Co může být výsledkem použití prastarých vzorců na úplně nové problémy? Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.