Martin Mejstřík: Evropa nebude jednotná, dokud si její západní část neuvědomí, co je komunismus
Spisovatel a bývalý politik Martin Mejstřík patří mezi čelní osobnosti studentských stávek, které vedly k rozpadu komunismu v Československu v roce 1989. Stále trvá na tom, aby byl komunismus odsouzen a vyčleněn z evropské společnosti.
Host Osobnosti Plus se dříve angažoval v Platformě politické paměti a svědomí, která se pokoušela o odsouzení komunismu na evropské úrovni.
Čtěte také
„Je to patrně běh na delší čas. Evropa nikdy nebude zcela jednotná, dokud si její západní část neuvědomí, co to komunismus je,“ myslí si.
Milionu chvilek fandím
„Jednou jsem byl Jacquesem Rupnikem pozván do Paříže na Evropský klub, který organizoval, bylo to na téma vyrovnání se s komunismem. A když jsem tam přirovnal komunismus k nacismu, tak jsem u Francouzů skončil. Bylo to pro ně neslýchané.“
Exsenátor hovoří také o svém vztahu k iniciativě Milion chvilek pro demokracii: „Podporuji je, jak mohu, což neznamená, že budu chodit na všechny demonstrace. Myslím si, že je to potřebná aktivita a fandím tomu.“
Nepřipravenost a ‚staré právo‘ diktatury
Čtěte také
V souvislosti s úvahami o tom, co v Čechách proběhlo v 90. letech, se Mejstřík zamýšlí, jestli bylo správné po převratu použít právní kontinuitu s komunistickým režimem.
„To tehdy prosadili Zdeněk Jičínský, Pavel Rychetský a Otakar Motejl. Nic dobrého to nepřineslo. Nedávno jsem slyšel názor, že to nešlo jinak. Po druhé světové válce západní a ani východní Německo právně nenavázalo na nacistický právní řád. Kdežto my jsme navázali na komunistické právo diktatury.“
„Důsledkem byla mimo jiné privatizace, protože jsme měli právo, které na to naprosto nebylo připravené. Václav Klaus pak tlačil na rychlost a tvrdil, že právníci zdržují. Nám pak unikly miliardy a miliardy korun,“ konstatuje a dodává, že dalším důsledkem je také fakt, že stát dodnes vyplácí vysoké důchody těm, kteří sloužili totalitě
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím pondělním hostem Martinem Mejstříkem.
Související
-
Cítili jsme, že končí doba bezčasí, o které psal Václav Havel, vzpomíná Martin Mejstřík
Někdejší studentský vůdce z roku 1989 necítil euforii, ale pocit zodpovědnosti a obavu. Tehdy jsem si uvědomil, že svoboda je vnitřní rozpoložení člověka, říká Mejstřík.
-
Poláci jsou sebevědomější než my, protože se umí otevřeněji...
Státní zástupci zahájili trestní řízení v případu polských uprchlíků zabitých elektřinou pod vysokým napětím na západní hranici komunistického Československa. Hlavn...
-
Václav Havel mi udělal jméno. Štve mě, když na něj někdo nasazuje, říká fotograf Tomki Němec
Několik let fotil prezidenta. A tato zkušenost mu otevřela dveře k dalším profesním výzvám. Tomki Němec se dnes na Havla nedívá nekriticky, ale za „havlistu“ se považuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
