Martin Fendrych: Minulý režim byl totalita
Na Twitteru se rozběhl spor, jestli byl minulý režim totalitní, nebo nebyl. Právník Petr Němec napsal: „34 let po revoluci začínáme konečně debatu o tom, že v době revoluce tu byl komunistický režim, ale nikoliv totalita. Abychom konečně pochopili, proč to tedy mohl být samet a proč nebyli komunisti na lampách, ale jsou na Hradě, Ústavním soudě a jinde.“
Překvapilo mě, jak někdo může klidně tvrdit, že „komunistický režim“ nebyl totalita. Pro mě reálný komunismus, který jsem bohužel zažil na vlastní kůži a kterému se říkalo socialismus, nemůže být ze své podstaty nic jiného než totalita.
Čtěte také
Vysvětlím to na příkladu naší rodiny: oba mé dědečky komunisté po roce 1948 falešně obvinili a posléze zabili. Mého tátu, právníka, bez soudu zavřeli, pak vyhodili z práce, nesměl vykonávat svoji profesi, řídil autobus. Máma nesměla uplatnit svoje vzdělání.
Jakž takž normálně jsme žili jen okolo roku 1968, kdy táta s doktorem Emilem Ludvíkem, tajemníkem Jana Masaryka, založili Společnost pro lidská práva. Později jsem v patnácti vyhrál soutěž na studium gymnázia ve francouzském Dijonu, ale pouliční výbor komunistické strany mě tam nepustil. Když jsem se angažoval proti režimu, chodil jsem na výslechy StB. Pracoval jsem jako dělník. Na Západ jsem samozřejmě nesměl.
Odpůrce zavírali a zabíjeli
Právník Němec se odvolává na přednášku profesora Stanislava Balíka v Centru pro ekonomiku a politiku, což je think tank založený v roce 1998 Václavem Klausem...
Čtěte také
Balík tvrdí, že pojmenování „totalitní režim“ bývá vyhrazeno pro státní uspořádání, v němž existuje jediné centrum moci, od něhož je odvozena legitimita a „pluralita“ existujících institucí či skupin. – To bylo splněno. – Dál: Život společnosti je zde zcela ovládnut a řízen výlučnou ideologií. Tato ideologie... ukazuje cestu k nastolení království míru a ráje na zemi. – Splněno.
A ještě: Politická mobilizace v takových společnostech dosahuje nesmírných hodnot, kdy jsou občané nuceni (prostřednictvím ideologie) k aktivní a radostné účasti na veřejném životě. Tato budovatelská účast však může fungovat jedině skrze stranu a její monopolní masové organizace. Pasivní poslušnost, stažení se do soukromí chat a chalup jsou vládci považovány za nežádoucí a nechtěné. – De facto i toto bylo splněno.
Čtěte také
Balík však kupodivu dochází k opačnému závěru: „Z hlediska této definice je zřejmé, že Československo let 1968/9–1989 rozhodně totalitním režimem nebylo.“ Podíval jsem se na jeho ročník narození: v roce 1989 bylo Balíkovi 11 let. Za totáče byl dítě, jako student, jako dospělý totalitu nezažil. Nezná ji.
Popírání, že minulý režim byl totalitní, dělal si na život a myšlení občanů totální nárok, neexistovala svoboda projevu, komunisté mnoha lidem zakazovali cestovat na Západ, zavírali i zabíjeli své odpůrce, nutili občany, aby své bližní udávali, aby na ně donášeli atd., toto popírání považuji za mimořádně nebezpečné.
Vede to mimo jiné k tomu, že se klidně i agenti StB, tedy nejhnusnější nástroje totalitní moci, mohou stát premiéry a že se s těmito produkty totality demokratičtí politici v klidu spojují. Za minulé vlády to předvedli sociální demokraté. Jak to bude v té příští, to teprve uvidíme.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
