Před českou spravedlností si můžete odplivnout, řekl před smrtí generál, kterého ve vězení mučili
Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Jaké mají prosby, rady a poselství pro budoucí generace? Co můžeme pro ně udělat v době ekonomické a energetické krize?
Paměť národa obnovuje Centrum pomoci. To vzniklo zhruba před dvěma lety během pandemie covidu. Redaktoři přiváželi pamětníkům nákupy, léky, roušky, po telefonu nebo on-line s nimi trávili hodiny, aby se staří lidé necítili izolováni. Nyní Centrum pomoci Paměti národa připravuje komplexní sociální pomoc starým lidem zejména těm, kteří se nasazovali za svobodu ve 20. století – veteránům, bývalým politickým vězňům a disidentům. Pomoc seniorům je financována zatím jen ze sbírky Vlčích máků 11. listopadu. Více na www.denveteranu.cz. Paměť národa se obrací na veřejnost, aby této charitě pomohla drobnými dary.
Mnozí odbojáři, zvláště ti, kteří bojovali proti komunismu a strávili mnoho let ve vězení v 50. letech, cítí zklamání. Jejich věznitelé a mučitelé, i když je dokázali identifikovat, nebyli potrestáni.
Například generál Tomáš Sedláček potkal svého vyšetřovatele na ulici, člověk, co ho ve vyšetřovně tloukl, si dožil v poklidu v domově důchodců. U výslechu v Úřadu vyšetřování zločinů komunismu stačilo opakovat, že si nic nepamatuje. Jiný přístup zvolil pověstný vyšetřovatel StB z Uherského Hradiště – Alois Grebeníček, otec někdejšího komunistického poslance Miroslava Grebeníčka. Nechával se zapírat, nepřebíral úřední oznámení, vymlouval se na zdravotní stav.
Mučitelé se soudům hravě vyhnuli
Další hojně medializovaný případ komunistického zločince, bývalého prokurátora Karla Vaše, skončil v roce 2002 nepřekvapivým verdiktem soudkyně, že případ justiční vraždy Heliodora Píky je promlčen.
Bývalí političtí vězni rezignovali, povětšinou jim ve vedení soudního sporu již nedovoluje zdravotní stav a vidí u medializovaných případů, jak obtížné je komunistickým zločincům jejich činy dokázat a dostat je před soud.
„Před českou spravedlností si může každý uplivnout,“ řekl Paměti národa před patnácti lety generál Miroslav Kácha, hrdina protikomunistického odboje. Za komunismu dostal doživotí a odseděl si jedenáct let vězení. Vyšetřovatelé Miroslava Káchu fyzicky mučili několik měsíců, nikdy nebyli potrestáni. Spravedlnosti se bývalí političtí vězni už nedovolají, vyšetřovatelé z 50. let jsou již s největší pravděpodobností po smrti.
Starosti hrdinů 20. století – izolace, obavy z budoucnosti, nezájem veřejnosti
Pamětníci s pohnutými osudy 20. století se cítí být izolováni, zapomenuti, prožívají obavy, co s nimi bude dál. Potýkají se se zdravotními a sociálními problémy jako mnoho seniorů v této zemi. U těchto lidí, co se zachovali za války a komunismu statečně, se setkáváme s hrdostí, shodují se redaktoři Paměti národa.
Válečným veteránům, bývalým vězňům svědomí hrdost často nedovolí žádat stát o pomoc, i když ji potřebují, říká ředitel Centra pomoci Paměti národa Jakub Suchel. Úkolem Centra je, podle ředitele Suchela, mimo jiné také vytvořit vlídnou atmosféru, ve které budou pamětníci ochotni se svěřit sociálním pracovníkům, co konkrétně potřebují.
Stovky žijících hrdinů československého druhého a třetího odboje, tedy za 2. světové války a komunismu, mají dnes přes 90 let. Umírají v době války na Ukrajině, v nejistotě způsobené inflací a razantním zvyšováním cen energií. Jejich důchody v mnoha případech nestačí na úhradu za jídlo, oblečení a teplo. Ocitají se v bezvýchodné situaci, staří lidé si nemohou přivydělávat brigádami. Mnozí kvůli zdraví již odmítají opouštět své byty a zůstávají zcela odkázáni na pomoc okolí. Jakub Suchel, ředitel Centra pomoci, prosí veřejnost, aby v této době byla zvlášť pozorná k potřebám starých lidí a pomohla jim.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
