Mariánský sloup byl symbol netolerance. Andělé na něm zabíjeli české kacíře, tvrdí Lenka Procházková

18. září 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy První kamenná kopie Panny Marie Neposkvrněné od Petra Váni. Stojí u Týnského chrámu na provizorním podstavci

Mariánský sloup se na pražské Staroměstské náměstí nevrátí. Ve čtvrtek o tom rozhodli zastupitelé, kteří měli na stole dvě petice – jednu pro obnovu sloupu a druhu proti. Na dlouhém a emotivním jednání nakonec zvolili druhou možnost, magistrát tak do konce roku stáhne svůj souhlas s umístěním sloupu. Je rozhodnutí definitivní?

„V této zemi není nic definitivně rozhodnuto, jen církev svatá je věčná,“ poznamenává spisovatelka Lenka Procházková, spoluautorka petice proti obnově sloupu.

Na jednání zastupitelstva podle svých slov šla jako do bitvy. „Nakonec trvala tři hodiny, tedy déle než ta osudová na Bílé hoře. Myslím, že i zastupitelé byli šokováni, s jakou vehemencí obě strany obhajovaly své pozice,“ přibližuje.


Sám prezident Masaryk byl za stržení sloupu rád, protože sochu považoval za politickou potupu českého národa.Lenka Procházková

Nepřispělo by ale navrácení sochy naopak ke smíření? Aby na Staroměstském náměstí byla socha Mistra Jana Husa, Mariánský sloup i nedávno navrácený kalich na průčelí Týnského chrámu?


Nechceme měnit dějiny. Jsme věřící lidé, kteří mají v úctě Pannu Marii, jejíž socha byla stržena a zneuctěna. Jiné okolnosti naše rozhodnutí neovlivňují.Jan Bradna

„Byl to symbol netolerance, protože Panna Maria šlapala po hlavě draka – tedy protestantského kacíře – a sama tak byla zneužita,“ nesouhlasí Procházková. Andělé, kteří stáli v nárožích soklu, prý zabíjeli české kacíře v podobě draků a hadů.

Mariánský sloup byl podle ní stržen z vůle lidí, kteří už nesnesli jeho sousedství s pomníkem Mistra Jana Husa. „Každý pád nenáviděného politického režimu je doprovázen odstraňováním jeho symbolů,“ doplňuje.

Vandalismus Žižkováků

Naopak podle místopředseda Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu Jana Bradny nebylo stržení sloupu spontánní akcí. „Sloup strhli obyvatelé Žižkova, tehdy samostatného města. Jedna parta Žižkováků tahala za provaz a druhá parta klackama mlátila Pražany, kteří se tomu snažili bránit,“ namítá.

Připomíná také osud hlavního organizátora Franty Sauera, který v závěru života stržení sloupu litoval. „Před smrtí vykonal generální zpověď a zemřel opatřen posledním pomazáním. Takhle končili lidi, kteří to udělali,“ podotýká Bradna, který doufá, že se sloup na Staroměstské náměstí jednou vrátí.

autor: kko
Spustit audio