Marek Hudema: Vakcinační diplomacie se stává podezřelou
Ve světě se objevila nová měna a dorazila i k nám. Jmenuje se vakcína proti nemoci covid-19 a jejím prostřednictvím platí velmoci i některé menší země svým partnerům za „přátelství“. Případně za služby, které jde jen stěží popsat slušným slovem.
Ostatně, i my jsme získali takový menší „úplatek“, když nám Izrael nedávno věnoval pět tisíc dávek vakcíny od firmy Moderna. Šlo o potvrzení našeho přátelství, ale také o to, že se Česko chystá přesunout část své diplomatické agendy v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Čtěte také
Jeruzalém považuje Izrael za své hlavní město, ale nárokují si ho jako svoji metropoli i Palestinci. Mezinárodní společenství proto uznává jako hlavní město Izraele Tel Aviv. Jakýkoliv přesun cizího velvyslanectví nebo jeho části do Jeruzaléma proto Izraelci vítají jako krok k mezinárodnímu uznání Jeruzaléma za jejich hlavní město a odměňují ho. Ostatně, podobně jako nás odměnili vakcínami i další „přesunovače“, konkrétně Guatemalu, Honduras a Maďarsko.
Podobně jako Izrael si vakcínami zajišťují „přátele“ i Indie, Rusko nebo Čína. Tyto země ovšem na rozdíl od Izraele nemají proočkováno tolik lidí, a tak vlastně posílají vakcíny do zahraničí na úkor bezpečí svých obyvatel. Jenže získání vlivu v zahraničí u některých z nich stojí nad životy vlastních lidí.
Čínské praktiky
Čtěte také
Číně dokonce nejde jen o vliv, ale chce vakcinační diplomacií postihnout i potenciální odpůrce svého režimu. Kritici Pekingu upozorňují na to, že v podivné časové souvislosti s dodávkami čínských vakcín do Turecka Ankara uzavřela s Čínou extradiční smlouvu, která umožňuje vypovídat do Číny Ujgury.
Ujguři jsou podle Pekingu potenciálně nebezpečná muslimská menšina, a proto mnozí z nich v Číně skončili v převýchovných táborech. Někteří ale utekli do Turecka, které zdůrazňovalo, že jsou etnicky příbuzní Turkům, a hrálo si na jejich ochránce. Teď se mohou Ujguři na základě nové smlouvy rychle ocitnout opět doma v Číně v koncentračním táboře.
Z vakcinační diplomacie se tak stává velmi podezřelá věc. Dobrou zprávou ale je, že to nebude trvat dlouho. Zatím je totiž vakcín opravdu málo, jednotlivé země jsou po nich hladové, a tak ten, kdo jim je nabídne, může výrazně ovlivnit jejich politiku. Ale vzhledem k tomu, jak velké jsou výrobní kapacity a že vyspělé země mají často objednáno více vakcín, než je počet jejich obyvatel, bude jich brzy přebytek. Státy, které je vyrábějí nebo platí jejich výrobu, je budou nabízet kdekomu, jen aby ukázaly svoji dobrou vůli. Pak ovšem těžko půjde vakcíny používat jako úplatek, nebo dokonce jako prostředek nátlaku.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
Britský plán rozvolňování je riskantní sázka na vakcínu, píše The Guardian
Britský premiér Boris Johnson v pondělí parlamentu představil plán postupného uvolnění protipandemických restrikcí. Píšou o tom všechny britské i kontinentální noviny.
-
Gita Zbavitelová: Izrael už plně naočkoval třetinu populace a teď láká odmítače vakcín
Zatímco v Česku umírá denně až 150 lidí a počet mrtvých se blíží 20 tisícům, v Izraeli množství zemřelých k pondělku nedosáhlo ani 5 600.
-
Kamila Pešeková: Slovensko žádá o pomoc EU – a uvažuje o vakcíně z Ruska
Slovensko dosáhlo smutného prvenství. V přepočtu na obyvatele se v přírůstku úmrtí na covid-19 dostalo na první místo na světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.