Marek Hudema: Rozdílné standardy pro oběti válek?
Má Evropská unie, pokud jde o civilní oběti válek, pro různé země rozdílné standardy? Podle některých ano. Nevšímá si tolik obětí bojů v Gaze jako obětí války na Ukrajině. Podle jiných se, zejména po nedávných vyjádřeních šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, stará o Gazu až příliš. Kde je tedy pravda?
Problémem je to, že unijní politika není statická a vyvíjí se v čase. Po říjnovém útoku teroristické organizace Hamás na Izrael tuto akci odsoudila Evropská komise a podpořila právo Izraele na sebeobranu.
Čtěte také
Na budově Evropské komise se objevily izraelské vlajky a padla slova jako válečný akt, která jasně ukazovala, že Izrael má právo na odvetu. Jenže zároveň se už tehdy ozývaly hlasy, že je potřeba se soustředit na humanitární stránku věci, tedy na pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Pak přišlo volání po humanitárním příměří, které ovšem nahrávalo Hamásu.
Nedávno Borrell odsoudil to, že podle něj Izrael používá hlad jako válečnou zbraň, a výslovně zmínil, že když se něco takového odsuzuje na Ukrajině, je třeba to stejnými slovy odsoudit v Gaze.
Unie jako celek lavíruje
Došlo tedy k obratu v unijní politice? Ani ne, to se nám spíš jen v Česku zdá podle toho, co vidíme v našich zprávách a co říkají naši politici. Ve skutečnosti jsou země Evropské unie hluboce rozděleny v tom, jak přistupovat ke konfliktu mezi Hamásem a Izraelem i mezi Palestinci a Izraelci.
Čtěte také
Například Španělsko je velmi propalestinské a proarabské, zatímco my proizraelští. Pramení to z historie. Španělsko v době diktátora Franka chtělo překonat svoji mezinárodněpolitickou izolaci styky s arabskými zeměmi, Československo zase mělo dobré vztahy s Izraelem v době jeho vzniku a pak jejich obnovení bralo jako součást demonstrace své nezávislé zahraniční politiky po rozpadu sovětského bloku.
Výsledkem je, že Unie jako celek lavíruje a nemá k Izraeli jasný postoj. Útok Hamásu 7. října, vraždy a únos rukojmích vychýlily jazýček vah dočasně na stranu podpory Izraele.
Postupem času se tenhle trend obrátil a vše se vrátilo do starých spíše propalestinských kolejí. Byť mnohem více unijních zemí než dříve se nepřiklání ani na jednu stranu. Mimo jiné i proto, že v tomto konfliktu si je těžké na rozdíl od Ukrajiny vybrat jasně tu správnou stranu.
Navíc Ukrajina je Evropanům bližší a na rozdíl od vývoje na Blízkém východě, kde Evropané nemohou skoro nic dělat a také je vlastně ani nikdo neposlouchá, mohou výsledek války Moskvy s Kyjevem skutečně ovlivnit.
Autor je komentátor Lidových novin
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
