Marek Hudema: Převrat v Barmě. O zásady a demokracii jde zřejmě až v druhé řadě
Barmu, kde v pondělí proběhl vojenský převrat, známe u nás hlavně díky disidentovi a prezidentovi Václavu Havlovi. Přátelil se s disidentkou a později faktickou šéfkou státu Aun Schan Su Ťij, kterou teď vojáci svrhli. Jejich příběhy jsou si podobné. Oba byli vězněni, nenásilně bojovali proti totalitnímu režimu, pak byli propuštěni a začali budovat demokracii. Jenže nic není takové, jak se zdá, a jsou tu značné rozdíly.
Za prvé, barmská junta nikdy nevytvořila podobný represivní režim, jaký se povedlo vytvořit komunistům u nás. Ne že by se barmští generálové nesnažili a že by nemluvili o budování socialismu, ale třeba Aun Su Ťij měla do jisté míry lepší podmínky než Havel.
Čtěte také
Za druhé, jak se ukázalo, i když Aun Su Ťij dostala Nobelovu cenu míru, nebyla takovou demokratkou a zastánkyní lidských práv, jak se zdálo. Kryla násilné akce armády i civilního davu vůči menšinám a ignorovala pronásledování novinářů.
Za třetí, přechod k demokracii v Barmě neznamenal zhroucení režimu, jak tomu u nás bylo s komunismem, ale jen to, že vojáci povolili demokracii. Ovšem jen do určité míry, stát fakticky kontrolovali dál a Aun Su Ťij se s tím smířila.
Proč převrat?
A konečně za čtvrté, jak plyne z předchozích bodů, je trochu záhadou, proč vlastně proběhl státní převrat. Vojáci to zdůvodnili tím, že v listopadových volbách došlo k ohromným nesrovnalostem a podvodům.
Čtěte také
Když se tím ústřední volební komise řádně nezabývala a měl začít zasedat nově zvolený parlament, museli zasáhnout. Většina pozorovatelů ale neviděla žádné rozsáhlé podvody. A tak se podle některých analytiků vojáci spíš zalekli drtivého vítězství strany Aun Su Ťij. Armáda by ale i tak kontrolovala vládu. Proč tedy převrat?
Možná je to osobní. Barmskou polodemokracii ukončil převratem generál Min Aun Hlain, který měl letos odejít do důchodu. To se mu ale nechce. Obává se, že na rozdíl od svých kolegů v aktivní službě přijde o moc a o peníze, které na úkor státu získali jeho příbuzní.
Chtěl se proto stát zákulisním vůdcem vlivné politické strany, ale ta ve volbách propadla. Rozhodl se proto, že neodejde, zůstane u vlády, převezme tvrdě velení a vyřadí civilní oponenty. O zásady a o demokracii tu zřejmě jde až v druhé řadě.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
