Máme zablokovanou demokracii. Vláda ví, že její voliči nemají koho jiného volit, myslí si komentátor Pečinka
„Vládnutí současné vlády bych rozdělil do dvou etap. Důvěru dostali v lednu minulého roku a mezitím, kdy začali se současnými úspornými balíčky apod., byly troje volby. A jejich vůdčí filozofie vlastně byla, že nejdříve je musejí vyhrát a znemožnit opětovný nástup Andreje Babiše do funkcí. A teprve potom dělat nepopulární opatření,“ myslí si komentátor Bohumil Pečinka. Dodává, že tato středopravicová vláda vlastně nepotřebuje opozici, vystačí si sama.
Čtěte také
„Když vezmeme například návrhy na zvýšení daní, tak evidentně na straně čisté levice stojí lidovci a STAN, střed má v podobě Pirátů a pravici představuje ODS a TOP 09. Proto si stačí sami a nepotřebují opozici. Proto i ta opatření nedělají ,až na krev‘, jak by to ale chtělo,“ dodává autor podcastu Kecy a politika.
Pečinka zároveň připomíná, že když vláda začala vládnout, objevily se desítky „expertů“, podle kterých jsme dnes měli mít máslo za stovku a benzín za dvě.
„Měl tu být absolutní energetický krach a blackouty, ale Evropa to nějak za ten rok zvládla. Také to byl hlavní zájem EU nějak tu krizi překlenout a hlavně se energeticky přeorientovat, což je fantastický úspěch.“
„Když si vezmete, co říkal Jindřich Rajchl a další, tak ve všem, v každém ohledu se mýlili,“ doplňuje v Osobnosti Plus.
Čtěte také
„Na druhou stranu u nás jsou teď v parlamentní opozici přesně ti lidé, kteří nám vysoký deficit a problémy s rozpočtem připravili. Normální je situace, kdy vláda funguje nebo nefunguje, někdy hůř, někdy líp a přichází o voliče, ale tady voliči nemají ke komu přecházet. Je tady limitovaná nabídka. Mají to znovu svěřit Andreji Babišovi, Karlu Havlíčkovi, Aleně Schillerové atd.?“
„Politologicky se tomu říká zablokovaná demokracie, kdy vláda necítí tlak. Protože ví, že má své voliče jisté, protože oni jim nikdy neodejdou,“ domnívá se Pečinka.
Pak přišla inflace
Svět se podle komentátora změnil za covidové pandemie a hlavně mladá generace se například nikdy nesetkala s vysokou inflací.
„Do toho obrovské zadlužování, obrovská moc státu a jeho vzestup a pak inflace. Já si ji naposled sám pamatuji někdy z konce 90. let, pak to bylo téma Spojených států v 60., 70. letech, ale pak to vymizelo a zdálo se, že se to i vymýtilo. Jenže – všechno se nám to vrátilo jako nějaká infekční nemoc.“
Čtěte také
„Navíc se zapomnělo na všechna pravidla, která např. vysoké inflaci předchází a dnes vidíme důsledky. Díval jsem se na statistiky z loňského ledna až dubna vs. stejné měsíce 2023 a jsou tam obrovské růsty důchodů – navzdory tomu pokřiku, že důchody nerostou, ale ony jen nerostly o tolik, co se očekávalo, a to o 20 procent. Stejně o 20 procent vzrostly sociální dávky. To je symbol, kdy se lidé v pandemii naučili, jak se ke státu chovat a našli si cestičky. Ztrojnásobily se ceny energií, i když teď jdou naštěstí dolů. Až o 150 procent se zvýšila obsluha státního dluhu čili úroky, které platíme,“ vypočítává.
Jeden krok tam a zas zpět
Takže i podle komentátora by vláda měla dělat rozhodnější opatření, ale „stále to jsou věci, jak zčásti něco seškrtat, ale taky z části svým voličům zase nějak pomáhat.“
„Takže stále to jsou dva kroky dopředu a jeden a půl kroku dozadu,“ zdůrazňuje novinář.
To, že se boj s vysokou inflací moc nedaří, pak přičítá nejen vládě, ale i centrální bance. „Inflace je dnes to hlavní, ale řada politických stran to tak vůbec nebere – a jsou ve vládní koalici, ale i v opozici.“
Čtěte také
„Inflace nezajímá nebo se k ní nevyjadřují třeba Piráti, lidovci jen málo. Stejně tak se příliš nevyjadřuje SPD ani ANO,“ hodnotí. „Takže čekám to, že si přes inflaci asi všichni kolektivně zaplatíme zadlužení z doby covidu,“ zdůrazňuje s tím, že samozřejmě jde o úspory nás všech.
„Protiinflační by ale bylo seškrtání výdajů a míň peněz v ekonomice. A k tomu ČNB, která podle mě nedělá žádnou politiku, je nefunkční, což je skandální. Ale když se proti tomu nikdo nevymezuje, tak to tak asi všem vyhovuje a nedá se s tím nic moc dělat. Dokud se nebudou proti centrální bance pořádat demonstrace stejné, jako jsou na Václaváku za větší přerozdělování, tak se asi nic dít ani nebude,“ uzavírá Bohumil Pečinka.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Tereza Zavadilová: Inflace trvá dál. Táhnou ji hamižné firmy
Současná inflace je ještě o něco úpornější, než se loni zdálo. První vlna šokového zvýšení cen přišla s pandemií, která kvůli lockdownům zpřetrhala globální dopravní cesty.
-
Inflace poleví, ale i tak bude vidět velká disproporce mezd, očekává ekonomka Horská
České platy stále rostou, ale inflaci zdaleka nestačí a reálná mzda proto znatelně klesá. Jak moc ještě kvůli vysoké inflaci zchudneme?
-
Ekonom Marek: Pokud se inflace do roka zastaví na jiné hodnotě než dvě procenta, prohráli jsme
Bankovní rada ČNB ponechala ve čtvrtek úrokovou sazbu na sedmi procentech. „Z hlediska podnikatelů je nezvyšování sazeb dobrou zprávou,“ míní Minčič z Hospodářské komory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
