Malý předek velkých i malých šelem
Před 55 miliony let byli předkové dnešních tygrů, medvědů i vlků malá zvířátka, která žila v korunách stromů. Naznačuje to objev zubů a kostí jednoho z nich.
Dnešní šelmy (Carnivora) jsou velmi rozmanitým řádem savců. Jednotlivé druhy se liší velikostí i způsobem života: vedle typických masožravců jako jsou kočkovité šelmy a vlci mezi šelmami najdeme spíše všežravé medvědy či kuny, rybožravé tuleně, hmyzožravou hyenku hřivnatou a dokonce i jednoho býložravce, kterým je panda velká. Předpokládá se, že všechny žijící šelmy jsou potomky jediné skupiny dravých savců, která žila v paleocénu a eocénu. Nový fosilní nález nyní umožnil vystopovat jejich původ až k primitivním šelmičkám, které žily před 55 miliony lety na počátku eocénu.
Dormaalocyon latouri je jedním z nejstarších známých dravých savců, které můžeme spojovat s dnešními šelmami. Vděčíme za to nalezišti v belgickém Dormaalu, které je známé už od konce 19. století. Dormaalocyon byl až dosud známý podle dvou stoliček, které neumožňovaly jeho přesnější charakterizaci a určení pozice na vývojovém stromě šelem. Nyní se však vědcům podařilo získat dalších více než 250 zubů, mezi kterými jsou i zuby mléčné. Zuby mají velice primitivní morfologii, která naznačuje, že Dormaalocyon se nachází u samotných základů vývojového stromu šelem.
Spolu se zuby nyní mají vědci v rukou také několik kůstek z kotníku dávné šelmičky. Z jejich analýzy vyplývá, že přibližně jeden kilogram vážící Dormaalocyon s dlouhým ocasem a protáhlým čenichem trávil svůj čas v korunách stromů. Pravděpodobně lovil hmyz a ještě menší savce než byl on sám. Žil krátce po termálním maximu na rozhraní paleocénu a eocénu a jeho domovské prostředí bylo lesnaté, vlhké a teplé. Ačkoli má Dormaalocyon velmi blízko k počátku šelem, naznačuje jeho objev, že bychom s trochou štěstí mohli objevit i fosilie ještě primitivnějších druhů. Ukazuje totiž, že začátkem eocénu a snad i na konci paleocénu byly šelmy už poměrně diverzifikované. Abychom tedy mohli odhalit skutečný původ šelem, potřebujeme ještě starší nálezy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
