Machu Pichu – nikdy neztracené město
Oslavy 100. výročí objevení Machu Picchu byly velkolepou podívanou. Bylo však vysokohorské incké město vůbec někdy „ztracené“?
S velkou pompou se slavilo 100. výročí okamžiku, kdy americký cestovatel Hiram Bingham vkročil na půdu dávného inckého sídla Machu Picchu. Symfonický orchestr z Cuzca při té příležitosti provedl přímo mezi zdmi vysokohorského města Dvořákovu Novosvětskou. Na žádost UNESCO byl počet účastníků slavnosti omezen na 700, aby se zabránilo devastaci jedinečné památky.
Machu Picchu nechal zbudovat v horském sedle s nadmořskou výškou 2430 metrů Inka Pachacútec Yupanqui někdy kolem roku 1450. Město bylo opuštěno přibližně v roce 1570. Snad jeho obyvatele zahubila epidemie spalniček, zavlečených do incké říše španělskými dobyvateli. Traduje se, že Machu Picchu tak bylo ztraceno až do července roku 1911, kdy ho objevil Bingham.
Hiram Bingham, který posloužil jako předobraz filmového archeologa Indiany Jonese, však zřejmě nebyl prvním Evropanem, jenž vstoupil mezi zdi Machu Picchu. Už v roce 1867 navštívil město německý podnikatel Augusto Berns a s tichým souhlasem peruánských úřadů vyloupil tamější hrobky. Berns přišel do údolí peruánské řeky Vilcanota, aby tam těžil dřevo potřebné na stavbu železnice. Záhy narazil na vydatnější „zlatou žílu“ – archeologické památky.
Smutnou úlohu Augusta Bernse při objevování Machu Picchu odhalil už v roce 1978 americký kartograf Paolo Greer. Při pátrání v Peruánské národní knihovně narazil na knihy z vlastnictví Bernse a jeho společníka. Byla v nich i Bernsem vlastnoručně kreslená mapa s vyznačenou polohou Machu Picchu. Bernsovy rukopisné poznámky na okraji mapy prozrazují jasný záměr vyrabovat z ruin města vše, co se dá na trhu se starožitnostmi zpeněžit.
Místní Kečuové zřejmě na Machu Picchu nikdy nezapomněli. Označovat toto orlí hnízdo za „ztracené města“ proto asi není namístě. V době Binghamova „objevu“ žili někteří indiáni přímo v lokalitě Machu Picchu a amerického badatele tam zavedl místní 11letý Pablito Alvarez. Nelze vyloučit, že ani Berns nebyl první Evropan v Machu Picchu.
„V těch neklidných časech před příchodem Hirama Binghama na Machu Picchu bylo možné úplně všechno,“ říká peruánský antropolog David Ugarte Vega Centeno z Universidad Nacional de San Antonio Abad del Cusco. „Je pravděpodobné, že mnozí navštívili město ještě před Bernsem.“
Nepřímé důkazy svědčí o tom, že po Bernsovi dovedli místní indiáni do Machu Pichu řadu lidí ještě před Binghamem. Peruánci Enrique Palma, Gabino Sanchez a Augustin Lizárraga vyryli svá jména do zdi Machu Picchu 14. července roku 1901. V roce 1904 zahlédl americký inženýr Franklin ruiny Machu Picchu z vrcholku jiné hory. Vyprávěl o tom anglickému misionáři Thomasi Payneovi, který pak vstoupil do města v roce 1906.
Bingham byl badatel se zázemím na univerzitě Yale. Této univerzitě také věnoval tisíce předmětů nalezených na Machu Picchu. Zřejmě jen paběrkoval po Burnsovi, ale i tak je historická cena předmětů, jež vyvezl z Peru, nevyčíslitelná. Současná peruánská vládla dosáhla po dlouhých a komplikovaných jednáních s Yale dohody o tom, že se předměty vrátí do Peru.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 22. července 2011.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
