Lukáš Jelínek: Voličské preference budou i nadále kopírovat kvalitu života
Sociologové neradi slyší o rozdělené zemi, zejména na města a venkov. Prezidentské volby jim k tomu skýtají pádný argument. Vždyť Andrej Babiš zvítězil jen ve třech krajích – Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském. A kdybychom šli po okresech, nalezli bychom navíc už jen několik málo lokalit. Jeho barvy nepřevážily ani ve městech, kde se hnutí ANO loni dočkalo komunálního úspěchu.
Přesto si nemysleme, že podpora Babišovy formace opadá. Vždyť už v prvním kole bitvy o Hrad získal o 500 tisíc hlasů víc než ANO v roce 2021 a v kole druhém k nim přidal dalších 500 tisíc.
Čtěte také
Vyluxoval komunisty a okamurovce, sáhl si i na třetinu sympatizantů sociální demokracie a značnou část příznivců Šlachtovy Přísahy. Babiš zaměřil drsnou kampaň vedle svého tvrdého voličského jádra na radikální opoziční elektorát. Ten získal, ovšem mnohem víc hlasů svým počínáním nahnal soupeři.
Petr Pavel až na výjimky vyhrál napříč republikou. To ale neznamená, že by rozdělena nebyla jednotlivá města a obce. Jinak leckdy vypadaly výsledky v rodinné zástavbě a jinak na sídlištích. Odlišně hlasovali lidé zajištění a lidé ve finanční tísni, o jedincích zatížených exekucemi ani nemluvě. Rozdíly lze vyčíst z preferencí voličů starších a mladších nebo s vyšším a nižším vzděláním.
Státem a politiky opuštěni?
Jak zajímavě probíhají voličské manévry, lze vyčíst například z volebních výsledků ve Zruči nad Sázavou. Jde o malebné městečko na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny. Kdysi se v něm dařilo obuvnickému průmyslu, ale poté přišly těžké časy typické pro tzv. vnitřní periferii.
Čtěte také
Letos bylo ve Zruči v seznamech zapsáno zhruba 3700 voličů. V roce 2021 tam ve sněmovním klání s přehledem zvítězilo hnutí ANO. Získalo 34 procent hlasů, druhý byl tandem Starostů a Pirátů s 19 procenty a třetí koalice Spolu s 18 procenty hlasů. V prezidentských volbách v roce 2013 tam byl Miloš Zeman se 64 procenty dvakrát tak úspěšný jako Karel Schwarzenberg. O pět let později byl rozdíl mezi Zemanem a Jiřím Drahošem menší, ale přesto výrazný: 58 proti 42 procentům.
A letos? První kolo vyhrál s převahou Babiš. Dostal přes 41 procent hlasů, kdežto Pavel o 13 procent méně. Zvrat přišel ve druhém kole, kde už měl Pavel 53 a Babiš necelých 47 procent. Babišovi přibylo 150 hlasů, ovšem Pavlovi přes šest set. Zásluhu na tom má otevřená podpora neúspěšných kandidátů z prvního kola a disciplinovanost jejich voličů. Kdyby se ale ve Zruči dnes volilo do Sněmovny, první na pásce by s největší pravděpodobností skončilo opět hnutí ANO.
Čtěte také
Tak jako drtivá výhra Petra Pavla nevymazala z povrchu zemského fanoušky Andreje Babiše a hnutí ANO, nepřekreslila ani natrvalo voličské mapy. Tam, kde je problém sehnat slušně placenou práci, kde je daleko do nemocnice, lékárny či na poštu nebo kde pouze kostrbatě funguje veřejná doprava, budou dál obyvatelé volit spíš podle stavu peněženek než podle vznešených hodnot – tedy ve prospěch opozičních kandidátů.
Přinejmenším do doby, než se vláda ne deklaratorně, ale praktickými kroky soustředí na vyrovnávání rozdílů mezi regiony a na zvyšování kvality života tam, kde se občané cítí být státem a politiky opuštěni.
Nově zvolený prezident by ji v tom měl popohánět. Ne kvůli voličským hlasům, z nichž mohou stále více ukusovat extremisté, ale v zájmu republiky jako celku. Není přece ani tak velká, ani členitá, aby v lokalitách vzdálených často jen desítky kilometrů musela panovat naprosto odlišná životní úroveň.
Autor je politický analytik
Čekání na prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
