Lukáš Jelínek: Pohostinný sever Hané

Zbylá menšina možná na hanáckou metropoli hledí skrz politiky, které zemi dala – namátkou Ivana Langera či Antonína Staňka. To by ale nebylo spravedlivé.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Drsná železnorudská historie

Stejně jako bych si já Olomouc spojoval s do půl pasu svlečeným mužem, který na jejím hlavním náměstí kousek od orloje ve slunečném srpnovém odpoledni nerušeně močil do kanálu. Jenže to byl exces – v tradičně vzorně upraveném historickém sídle plném studentů a dalších milých kultivovaných lidí. 

Olomouc je městem, kde se minulost snoubí s budoucností a kde se vedle chloub gotiky zastavíte i u obří nástěnné kresby krále Eduarda VII. se selfie tyčí, což je připomínka pravidelného street art festivalu. Na všechna podstatná místa hravě dojdete pěšky. Na vlak, na radnici, na stadion a okolní sportoviště, kousek od nich lze zhřešit vynikající zmrzlinou, třeba mojí oblíbenou makovou se švestkami.

Kdo není padavka

Dělat ale reklamu Olomouci nemá smysl, ta ji ani nepotřebuje. Byl by ovšem omyl si myslet, že rovinaté okolí je jedna velká nuda.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Do Bílých Karpat nejen za bohyněmi

Když se vydáte na severozápad, dorazíte do obce Horky, na jejímž katastru stojí Dům přírody Litovelského Pomoraví. V tamním Centru ekologických aktivit a přilehlém impozantním areálu vás, ale hlavně vaše děti, seznámí se zásadami života šetrného k přírodě. Hravou formou ale také odhalí mnohá její kouzla.

Já totéž zažíval o pár kilometrů dál téměř před 30 lety, když nás středoškolští učitelé posadili do kánoí a vyslali se otrkávat po proudu řeky Moravy. Dodnes cítím to mokro v botách, štípance od komárů, ale především pyšný pocit, jak jsem zkrotil divoký tok.

Spoustu vody najdete také v pískovně Náklo. Přilehlé pláže jako by vypadly z prospektů cestovních kanceláří. Včetně palem nebo stánků a restaurací, z nichž se co chvíli line lahodná vůně, především čerstvě ugrilovaných ryb. Jen musíte počítat s nezvykle chladnou vodou a výhledem na děsivé a občas i hlučné konstrukce lačné po místním písku.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: V Českém Švýcarsku cestujete časem

Po troše koupání přichází pravá chvíle k návštěvě Loštic. Právě tam mají původ pověstné olomoucké syrečky. V jejich muzeu vám vysvětlí, kde se vzaly i jak na ně, a v nedaleké tvarůžkové cukrárně pak můžete ochutnat slané i sladké zákusky, jež se z nich dají vyrobit.

V další gastronomické provozovně vám zase nandají pravou tvarůžkovou zmrzlinu. Kdo není padavka, musí ji ochutnat. Ne každý se k ní potom ještě kdy vrátí, ale já na tuto delikatesu nedám dopustit. 

Pokud vám i po zchlazení vodou a zmrzlinou bude horko, můžete se ukrýt do vyhlášených Mladečských jeskyní. Alternativou pro méně vyprahlé dny je malebný hrad Bouzov, anebo návrat k Olomouci. Nebo spíš nad ni. Dominantou kraje je totiž Svatý Kopeček se známým barokně laděným poutním místem, ale též přátelskou a rozsáhlou zoologickou zahradou.

Lukáš Jelínek|foto: Jana Přinosilová

Předloni jsem se tam ve volném výběhu skamarádil s klokanem, který se nechá drbat na bradě a spokojeně vrní jako sousedův Alík. Ne že mi jej však přeberete! Na severu Hané si každý může najít svoji vlastní oblíbenou atrakci. Kraj je to totiž zemitý, ale zároveň bohatý a pohostinný.