Lukáš Jelínek: Do Bílých Karpat nejen za bohyněmi
„Nevyrazíme zase někam?“ houkl na mne kamarád, s nímž jsem v mládí „pročundroval“ skoro celou zemi.
Nemohl jsem mu ze sentimentu odolat. Navíc měl zajímavý tip: Bílé Karpaty. Na další jeho otázku: „A vezmeme stan?“ – jsem se ale už zatvářil, jak nejkyseleji umím. Přeci jen mám své roky a propadl jsem kouzlu čisté koupelny a suché postele.
Lukáš Jelínek: Z ocelového srdce hlasivky
V půli července vedou všechny cesty na Colours. Ostrava se stane babylonem, kde polštinu a slovenštinu doplňuje němčina, angličtina i lecjaká hatmatilka.
Kompromisem se stalo ošuntělé rekreační středisko pod vrcholem Lopeníku, které s vidinou rozsáhlé renovace provozuje mladý slovenský pár. Žádný luxus, ale na pár dní jistota střechy nad hlavou a teplé večeře. Příjemné rozpoložení nám narušovaly jen zprávy o medvědovi toulajícím se poblíž. Uklidňovali jsme se však tím, že coby dva politologové dokážeme negociovat…
Přesto se mi nemohly nevybavit vzpomínky přes 20 let staré. Už tenkrát kamarád hýřil nápady, nic – žádná vzdálenost, žádné počasí – pro něj nebylo problém, zatímco já jsem se držel map, jízdních řádů a naše výpravy racionalizoval.
„Půjdeme do Žítkové a zpátky,“ určil cíl prvního dne. Vybranou trasu jsem spočítal na dobrých 20 kilometrů jedním směrem, takže vypuklo smlouvání. Naštěstí veřejná doprava funguje na Slovácku bezchybně.
Božské česko-slovenské pomezí
Vyrazili jsme překonávat hřebeny, no spíš hřebínky Karpat, procházet samoty, brázdit rozkvetlé louky. Prostě pastva pro oči. „Víš, proč jdeme do Žítkové, že?“ zaskočil mne kamarád otázkou. Nahodil jsem nechápavý výraz a na okamžik se vybarvil jako kulturní barbar. „No přece kvůli bohyním!“ zněla odpověď.
Lukáš Jelínek: V Českém Švýcarsku cestujete časem
Když už poměry ve zdejší politické džungli dosáhnou těch nejabsurdnějších stupňů, není nad to prchnout co nejdál, aby si člověk vyčistil hlavu. A když na vzdálené Švýcarsko chybí čas i kapitál, vezmete zavděk i podstatně bližším Českým Švýcarskem.
Chvíli jsem musel dolovat v paměti, než mi docvakl příběh zpracovaný spisovatelkou Kateřinou Tučkovou, přeložený do dvanácti jazyků včetně arabštiny a úspěšně zdramatizovaný též pro divadlo. Takže jsme šli po stopách originálních žen, které v minulém století úspěšně léčily a radily, pročež je ostatní měli za nadpřirozené bytosti – někdo za čarodějnice, někdo za bohyně.
Dokonce jsme cestou potkali dívku, která zdálky připomínala tančící vílu, ale zblízka jsme zjistili, že je rozjuchaná z hudby ve sluchátkách a možná i nějakého toho životabudiče… Samotná Žítková je po kotárech roztroušená obec, do níž až do roku1948 nebyla zavedená elektrika. Pro nás ale bylo v letním horku důležitější, že už dávno bylo do místního pohostinství zavedeno pivo.
Druhý den ustoupila parna bouřkám, nás to ale neodradilo od výstupu na Velký Javorník, nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Na jednom konci masivního vrcholu naleznete mohylu česko-slovenského přátelství, na druhém pak poctivou turistickou chatu, kde se dá vzájemné přátelství utužovat ještě intenzivněji.
Lukáš Jelínek: Fotbal si podmanil i politiky
Dalo se očekávat, že evropský fotbalový šampionát vtrhne i do české politiky. Premiér Nečas se odhalil jako obdivovatel Milana Baroše, prezident Klaus se jal školit televizní reportéry a fotka fanouškovsky vyšňořeného ministra Dobeše obletěla prakticky celý svět. S dnešním čtvrtfinálovým zápasem se pak vylíhlo další téma. Mají ústavní činitelé cestovat za fotbalem za své, za státní, nebo za sponzorské peníze?
Nadešel den třetí, kterého jsem se bál. Kamarád toužil navštívit hrob své babičky v Novém Mestě nad Váhom. Dostat se tam veřejnou dopravou bylo ale téměř nemožné, mobilní aplikace nám doporučovala cestovat přes Brno.
Dobrodruh vedle mne si opět věděl rady: přejdeme s bágly hřeben do nejbližší slovenské vesnice a z ní určitě autobus pojede. Pohledem do mapy jsem to tipnul na 15 kilometrů a pohledem na meteorologickou předpověď jsem odhadl promočené všechno, co budeme mít na sobě i sebou. Ráno se naštěstí ženili čerti tak vydatně, že jsme se na změně plánu shodli snadno.
Majitel chaty nám nabídl odvoz do krásně upraveného Uherského Brodu a tam jsme čekali, jestli někdy dorazí autobus jedoucí z Prahy do Trenčína. S více než hodinovým zpožděním se povedlo a my ten den stihli prohlídku Trenčína, Nového Mesta i návrat do Prahy vlakem-courákem, ovšem projíždějícím dechberoucí krajinou. Od nynějška už pro mne bude česko-slovenské pomezí doslova božské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
