Lukáš Jelínek: Nalomená důvěra

Stoupá počet úmrtí, zaznamenáváme rekordy v pozitivně testovaných jedincích a naplňuje se kapacita tuzemského zdravotnictví.

Čtěte také

David Klimeš: Ekonomická opatření nelícují s lockdownem

Radikálové všeho druhu demonstrují proti rouškám. I řadě krotších lidí se příčí dodržovat zákazy a příkazy. Místo toho, aby jim bylo vysvětleno, v čem se mýlí, premiér nám všem vzkazuje, že si za utahování šroubů můžeme sami. A ministr zdravotnictví se nechá vyfotit, jak v noci bez roušky opouští vyšehradskou restauraci – v jejím salonku podle jednoho ze svých vyjádření jednal s druhým mužem ANO a ředitelem ostravské fakultní nemocnice.

Nelze se divit, co snímky Blesku způsobily. Andrej Babiš nekompromisně hodil Romana Prymulu i Jaroslava Faltýnka přes palubu. Něco takového prostě ustát nejde. A je jen smutnou výpovědí o hrdinovi první koronavirové vlny Prymulovi, že se po přistižení začal cukat jako uličník na sousedově jabloni a předkládat jedno protichůdné vysvětlení za druhým, jak jsme od politických šíbrů zvyklí už od devadesátých let.

Každý den jinak

Průzkumy veřejného mínění už několik týdnů ukazují pokles důvěry ve vládní kroky, ve vládu samotnou i ve vládní strany. To je ale průšvih: když se za krize nemohou politici opřít o voliče, hrozí postupný rozklad státu. Co s tím provede, když je v nedbalkách přistižen samotný šéf resortu zdravotnictví, je nabíledni.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Bude stačit lockdown light?

Nestačí snad chaotické a zbytečně agresivní vystupování premiéra? Ve čtvrtek už zase s opozicí vedl spor o počty mrtvých na covid, nebo s covidem… Problémem jsou také vládní otočky. Nejdřív slíbí vyhodnocovat a měnit protiepidemická opatření po týdnu nebo dvou, následně je ale revokuje po dvou dnech. Jindy zase slyšíme, že ke strategickým opatřením náleží plošné testování obyvatelstva, a druhý den už se opět zařazuje zpátečka.

Je opravdu těžké se v tom vyznat. Pokud si vláda nepočíná podle žádného krizového scénáře, kterého se dožaduje opozice, ať tedy pokorně přizná salámovou taktiku a nedělá z nás hlupáky. Jestli chce získat zpět důvěru, musí hrát s otevřenými kartami, i kdyby to mělo znamenat, že ztratí punc odbornosti a manažerskosti. Není čas na předstírání a tu a tam i slabosti polidšťují.

Dobré zprávy

V zájmu duševní hygieny si zkusme připomenout i pár dobrých zpráv z tohoto týdne. Podařilo se přesvědčit prezidenta Zemana, aby upustil od hradního ceremoniálu k 28. říjnu, šlo by o výsměch hygienikům i občanům, kteří mají se shromažďováním utrum.

Premiér se, i když jen na půl úst, omluvil za svůj dřívější liknavý přístup k nákaze a za napáchané chyby. Vláda se přestala řídit jeho někdejšími pokyny, aby – děj se co děj – nedošlo k omezení ekonomiky. A v zájmu zachování veřejného zdraví přistoupila k přísným restrikcím, po kterých nepolitikařící epidemiologové volali už dávno.

Dokonce se pro ně podařilo najít podporu v opozičním táboře. Ba co víc, většina opozice je ochotna akceptovat nouzový stav a Starostové a nezávislí rovněž kabinetu nabídli jednání o podpoře návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Dost možná i proto, aby neprosadili svou komunisté, žádající redukci armádních výdajů.

Na cestě k vypnutí státu jsme teprve v polovině a záleží na nás všech, jestli budeme muset dorazit až do hořkého cíle. Také proto by vláda měla ocenit vstřícnost valné části opozice a včas s ní prodiskutovávat i normy kompenzující újmy živnostníkům, zaměstnancům nebo penzistům.

Lukáš Jelínek|foto:Jana Přinosilová

Před občany potom není radno šustit papírem. Šikovnější je získat si na svoji stranu opinion lídry a influencery a objevit komunikační kanály, kterými by šlo srozumitelně převyprávět strohé úřední pokyny různým skupinám obyvatel. Ať už bude konečný výsledek zápasu s koronavirem jakýkoli, musíme vědět, že jsme každý udělali, co bylo v našich silách.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)